POTŘEBUJI TĚ (STEREK)

NOVÍ SOUSEDÉ

DEREK POV

Ulehčeně jsem se protáhl. Právě mi skončila 24hodinová služba a mám před sebou dva dny volna. Pracuji jako policista. Naštěstí je naše město celkem klidné místo, i když tu máme spoustu nadpřirozených stvoření. Nakoupím si zásoby domů a nemůžu se dočkat horké sprchy.

Cestou se zastavím na hřibově abych položil kytky na hrob rodičů. Jako vždy na tomto místě mě zalije smutek nad jejich ztrátou. Zemřeli rukou šílené ženy do které jsem byl blázen. Můj strýc ji zabil a postaral se o mě i mou sestru Coru. Nikdy mi nic nevyčítali, ale já se za to budu cítit vinný do konce života.

To je možný důvod proč jsem ve svých 25 letech stále sám. Nepotkal jsem za celý život nikoho, ke komu by mě to táhlo tak silně, že bych ho potřeboval ve svém životě napořád. Třeba mi není souzeno mít svou družku i když můj vlk je z toho nešťastný.

Pípne mi telefon. Píše mi Allison ať se stavím, upekla mi mou oblíbenou sladkost. Usměji se. Od té doby co mají nové sousedy, tráví hodně času s nimi. Netrvá mi to dlouho a zastavuji před jejich domem. Ze zahrady slyším smích, takže vcházím bránou rovnou tam. Scott honí menšího tmavovlasého chlapce, který se mu snaží uniknout a občas na něj zavrčí.

Všimnu si, jak zachytí můj pach a ustrašeně se schová za Allison, která se překvapeně rozhlédne. Pak mě zpozoruje a kývne ať jdu dál. Skloní se k chlapci a šeptá mu, že jsem kamarád. Zastavím se pár kroků od nich a dávám chlapci čas, aby se uklidnil. "Ahoj jsem Derek" představím se a pomalu natahuji ruku. Čekám jaká bude jeho reakce.

"Ty jsi ten alfa policista, co má za sestru tu hodnou paní učitelku ve školce." odpoví a vykulí na mé oči. "A ty budeš ten Alex co mé sestře donesl první den ve školce kytici růží" řeknu. "Táta říká, že ženy potěšíš pěknou kytkou" prohlásí důležitým tónem. "To je pravda. Cora měla velkou radost" potvrzuji mu.

Scott se posadí a já následuji jeho příklad. Allison ruku v ruce odchází s Alexem pro kousek koláče a citronádu. "Hlídáte? zeptám se." Stilles si potřeboval něco zařídit v bance a pak má ještě pár pochůzek, tak jsme mu nabídli, že Alexe pohlídáme" odpoví. "Je tu už tři měsíce a ještě jsem ho neviděl. Nepřivedl si ho ani do smečky. Čekal bych, že jako vlkodlak bude chtít poznat ostatní vlkodlaky" podotknu.

"Stilles je člověk. Vlkodlak je jen Alex. Má to po matce, která před pár lety zemřela. Moc o tom nemluví, je to pro něj bolestné téma. Miluje svého syna a je vůči němu přehnaně ochranitelský. Známe se tři měsíce a tohle je podruhé, kdy nás nechal hlídat malého" prohodí Scott. 

I když toho muže zatím neznám, respektuji ho. Mladý muž, který sám vychovává dítě, které je navíc vlkodlak to musí mít těžké. Je mi jasné, že tam toho bude víc, protože jeho žena musela patřit do smečky a je zvláštní, že mu nenabídli po její smrti pomoc, jelikož vlci mají v povaze chránit štěňata.

Nechám to téma zatím být. Nechci se chovat jako nedůvěřivý policista. Najednou se otevře brána a do zahrady vchází nejhezčí chlap co jsem viděl. Má 180 cm, štíhlé postavy. Na hlavě  ​​moderní hnědý rozcuch jako by právě vstal z postele. Bledý obličej je posetý znaménky a má ty nádherné oči barvy whisky. 

Můj vlk zmateně krouží kolem. Táhne ho to k tomu muži ale je zmatený, protože z něj nevychází žádný pach. To je u člověka něco dost divného.