ráno:
Vzbudil jsem se a můj pohled se opět přesunul na hodiny, bylo 11:23. Proč mě Sandruš nevzbudila? Otočil jsem se na druhý bok a uviděl spící Sandru. Opět jsme šli pozdě spát, takže se vlastně nedivím, že ještě spí.
Byla strašně roztomilá, když spala.
Zvedl jsem se z postele, došel do koupelny, kde jsem si udělal nějakou hygienu, převlékl se a když jsem měl vše hotové, tak jsem se rozhodl jít vzbudit San.
Došel jsem k ní a zjistil, že už je vzhůru.
,,Dobré ráno princezno" řekl jsem, dal ji pusu do vlasů a usmál se na ni.
,,Dobré princi" řekla a úsměv mi oplatila.Mezi tím co Sandruš byla v koupelně jsem stihl objednat jídlo, které přivezli dřív než z koupelny vyšla.
Připravil jsem jídlo na stůl a počkal, až vyjde z koupelny což se po nějaké chvíli také stalo.
,,jsi vařil?" zasmála se
,,kdybych vařil, tak tu jsou všude hasiči a jestli vidím dobře tak tu nejsou, takže ne nevařil" řekl jsem a zasmál se taky.
Pak jsme se společně najedli, umyli nádobí a pak přišlo to čeho jsem se obával.
Musím ji říct, že dnes odjíždím do Brna a zeptat se, jestli pojede semnou.
Občas mám pocit, že se o ostatní starám víc než o sebe, ale já ji tu prostě nechat nemůžu, když vím, co chce udělat, prostě to nejde.
Jdu ji to říct, buď teď nebo nikdy.
,,Musíme si promluvit" řekl jsem vážným tónem.
,,O čem?" Zeptala se a sedla si ke stolu naproti mně.
,,No jak asi víš, tak dneska večer s klukama odjíždíme zpátky do Brna a já uvědomuju, že to teď asi vyzní blbě, ale prostě já tě tady nemůžu nechat, protože se o tebe strašně bojim, že si něco uděláš, ale bohužel zůstat tu taky nemůžu a tak se tě chci zeptat jestli bys nechtěla semnou jet do Brna? Bydlela bys u mě, jezdila s náma na koncerty a tak. Asi je to pro těžký rozhodnutí, ale já bych byl strašně rád, kdyby jsi semnou jela. Jsi úžasná osoba a já o tebe nemůžu přijít."
Vyhrkl jsem ze sebe a podíval se jí do očí. Vypadala docela zamyšleně. Asi potřebuje zpracovat vše co jsem ji teď řekl.
Možná jsem ji to měl říct dřív, ale předtím mi nepřišlo, že je ta správná chvíle.
,,Péťo tohle je strašně hezky, ale však spolu ani nechodíme, bude strašně divný, když s tebou budu bydlet a hlavně co mám říct tatovi, ten mě nepustí."
Řekla a vypadala, že je z toho dost smutná.
,,Nebude to divný, nemusíme to nikomu říkat ani. Tátovi nic neříkej"
Řekl jsem a při myšlence, že by jsme spolu měli chodit jsem se zasmál.
,,Myslíš tohle všechno vážně?" zeptala se.
,,Ano myslím, mám tě fakt rád a chci tě mít u sebe." zvedl jsem se ze židle a šel ji obejmout.
,,Tak jestli fakt chceš a myslíš to vážně, tak ano" řekla a obejmula mě nazpět.
,,Vážně?" zeptal jsem se pro případ, že špatně slyším.
,,Ano vážně" řekla a zasmála se.
Dal jsem jí pusu, ale přišlo mi, že to ani jednomu z nás nestačilo.
Začal jsem ji líbat a ona pro moje překvapení spolupracovala.!!!! 15+ !!!!
San mě začala tlačit směrem k posteli, čemuž jsem se nebránil.
Když jsme byly u postele otočil jsem se tak, abych ji mohl schodit na postel, což jsem následně i udělal.
Sedl jsem si na ni obkročmo, San mi propletla ruce za krkem a pokračovali jsme v líbání. Jestli nějaká žena umí úžasně líbat, tak je to právě ona.Jak jsme se líbali ani jsem si neuvědomil, že už mi sundala tričko. Nechtěl jsem být pozadu, odtrhl jsem se od ní a čekal na souhlas, jestli ji můžu také sundat tričko. Víte co radši se zeptám, nikdy nevíte.
Kývla hlavou na souhlas a já ji sundal tričko. Má úžasnou postavu.
Chtěl jsem ji sundat i podprsenku a kalhoty na což jsem dostal stejné povolení jako u trička. Sundal jsem ji podprsebku a vyskytl se mi pohled na její úžasná prsa.
Znovu jsem propojil naše rty a šel přes krk kde jsem zanechal pár malinkých modřinek až na její prsa.
,,Petře kurva chci tě" zašeptala mi do ucha. Tohle se mi začíná čím dál víc líbit. Začala mi sundavat kalhoty a s tím rovnou i boxerky, které jsem měl.
Když se jí povedlo mi je sundat, lehl jsem si na záda a ona ho uchopila nejdřív do rukou, ale pak přidala i pusu. Chytl jsem ji za vlasy a tím si začal určovat tempo.
Po nějaké chvíli jsem se jí udělal do pusy, což poslušně spolkla.
Děcka až teď jsem si uvědomil, že ji asi miluju. (ano vážně až potom co spolkla moje děti :D)
Teď přišla moje řada na to jí ukázat, kdo ji umí udělat nejlépe.
Přetočil jsem ji zpět na záda, stáhl si ji na kraj postele před kterou jsem si klekl a strčil do ní dva prsty. Vzdychala na celý pokoj, což se mi dost líbilo. Po nějaké chvíli jsem přidal i jazyk a ona se mi udělala.
Já to říkal, jsem v tomhle nejlepší.
Po tomhle všem jsem se zvedl a tvrdě do ní vnikl. Začala mi rýt nehty do zad. Vzdychala až tak, že mi bylo líto všech lidí vedle v pokojích, ale nejvíc Calina protože byl hned v pokoji vedle nás. No co, já je taky musel poslouchat s tou jeho Veronikou.
San se udělala první a já hned po ní na její břicho.
Tohle byl asi nejlepší sex co jsem kdy zažil.
~
Po tomhle všem jsme si dali společnou sprchu a pak se začali balit.
,,Péťo, musíme k nám, já si potřebuju vzít nějaký věci. Jsou čtyři a táta je v práci, takže se s ním ani nepotkáme" řekla mi.
Moc se mi to nelíbilo, ale tak co s ní mám dělat.
Byl jsem vyčerpaný a tak jsem došel vedle k Davidovi, jestli by nás k ní neodvezl.
Petr: ,,Čau Dejvide, nechces nás hodit k Sandruš? Potřebuje si doma vzít nějaký věci a chci ti oznámit, že bude bydlet u mě v Brně"
David: ,,čau, jo odvezu vás, ale není to trochu blbý? Bracho znáte se doslova dva nebo tři dni a už spolu jdete bydlet? No i když po tom co jsem dneska slyšel a to jsem na druhý straně chodby se nedivím. Jedem?"
Petr: ,,já ji asi miluju, jo jedem"
Došel jsem pro San, která čekala v pokoji a spolu s Davidem jsme vyrazili k ní domů.
Šel jsem nahoru s ní pro případ, že by tam byl její táta, ale naštěstí nebyl. Kdyby se tam objevil asi bych ho zabil fr.
Sandruš si vzala do batohu vše co potřebovala.
Pak jsme se vrátili společně na hotel, kde jsme si vzali věci, dali je do auta a tříhodinová cesta mohla začít.--------------------------------------------------------------
1126 slov✨
Omlouvám se za chyby✨
ČTEŠ
I naděje umírá
FanfictionV životě lidském jsou chvíle, kdy už tady nechceme být, ale stejně tu musíme zůstat. Proč? Nemám tušení. Nevybíráme si žít tyhle zkurvený životy, tak proč si ho nemůžeme také vzít? Tyhle myšlenky mám skoro každý den a měl jsem je i v den, kdy jsem j...