,,Péťo?" zašeptala San, když už jsme usínali.. Jinak ano, spíme spolu v posteli, nenechal bych ji spát na gauči a ona mi též řekla, že nebudu spát na gauči, takže tak.
,,mmmhm?" zamumlal jsem a otočil se k ní, ale stále jsem měl zavřený oči.
,,Ty máš něco se Sofim?" zeptala se nejistě. Wtf? Proč si to myslí?
,,Nemám, co tě to napadlo?" zasmál jsem se
,,Já jsem vás slyšela v tý ložnici a měl si jeho mikinu" odpověděla mi a sedla si.
Sedl jsem si naproti ní.
,,To neznamená, že spolu něco máme.. nemáme, jsme jen kamarádi" chytl jsem ji za ruce a ona se pousmála.
,,Péti.. já tě miluju" zašeptala skoro neslyšně, ale já to slyšel.
,,Já tebe taky" odpověděl jsem a podíval se jí do těch jejich krásných očí.
,,Cože?" podívala se na mě nevěřícně.
,,Slyšelas dobře" podíval jsem se na svoje ruce, které stále drželi ty její.
Ona se jen pousmála.
Pustil jsem ji ruku a chytl ji za tvář, kterou jsem následně políbil.
,,Jdeme spát?" zeptal jsem se a ruku jsem stále měl na její tváři.
Ona jen přikývla.
Oba jsme si lehli a já nás přikryl dekou.
,,Dobrou noc" pošeptala a dala mi pusu do vlasů.
,,Dobrouu" zašeptal jsem a dal jí ruce kolem pasu.
Společně jsme usli
--
ráno:
Vzbudil jsem se a po zapnutí telefonu zjistil, že je teprve 9:27..
Spát se mi už nechtělo, tak jsem opatrně vstal abych nevzbudil San a zamířil do koupelny.
Vyčůral jsem se, vyčistil si zuby a všechny tyhle věci.
Dál moje kroky mířily do kuchyně, přeci jen mi docela vyhládlo.
Rozhodl jsem se pro nás všechny udělat vajíčka.
Dal jsem vajíčka na pánev a hlídal aby se mi to nepřipálilo.
Konečně jsem měl čas alespoň trošku přemýšlet sám nad sebou.
Miluje mě opravdu Sandra?
Co já a Sofi?
Nemiluju nakonec Sofiho?
Nejsem gay?
Co Sandra?
Co až Sofi odjede domů?
Co když ublížim Sandře?
Co když ublížím Sofimu?
Proč jsem to ještě neukončil?
Ptal jsem se sám sebe na tyhle otázky..
Chovám city k Sandře i k Sofimu a vůbec nevím, co si o tom myslet. Přeci jen gay asi nejsem.. Ale co když jo?
Buď budu s někým koho jsem potkal před týdnem nebo s někým koho znám už asi dva roky, ale je to kluk..
Tohle je tak kurva těžký!
Z mých myšlenek mě vyrušili ruce, které mě objali kolem pasu. Trošku jsem sebou cukl, jak jsem se lekl a otočil se abych zjistil komu ruce patří.
,,Pici Sofine, tohle už mi nikdy nedělej, jsem se lekl" řekl jsem když jsem spatřil, že ruce patří Sofimu.
Sofa mě patřil a začal se smát.
Protočil jsem oči a otočil se zpět k vajíčkům.
,,Ty vaříš jo?" zasmál se naposledy Sofi.
,,Jo, ale jestli mě takhle budeš lekat tak místo na talíři to skončí na tobě" začal jsem se smát též.
,,To bys mi neudělal" no jo, ví, že bych mu to neudělal.
,,Chceš s tím pomoct?" zeptal se a jeho ruce opět vrátil na místo, kde byly předtím.
,,Nechci, to zvládnu, ale můžeš vyndat talíře" ukázal jsem mu směrem na poličku, kde jsou talíře. On tak udělal.
Položil je na linku a opět se vrátil ke mně. Vůbec jsem se nemohl soustředit na ty vajíčka. Spíš jsem se soustředil na jeho a jeho ruce..
Po chvíli už vajíčka byly. Rozdělil jsem to na tři porce. Já, Sofi, Sandra.
Společně se Sofim jsme se nasnídali a Sandře to nechali na stole, aby se najedla až vstane.
,,Tak co máme dneska v plánu? Studio?" zeptal se Sofi když dojídal svoji porci vajíček.
,,Asi jo, musíme to dodělat, ale jelikož tu jsi do neděle tak když to doděláme dneska tak zítra mužem někam jít třeba nebo něco tak.." odpověděl jsem a přemýšlel co by jsme mohli dělat.
Usmál se na mě a odnesl talíř na linku. Přesně jsem věděl co ten jeho úsměv znamená, ale to nemůžeme sakraa.. Na co on hned nemyslí tyvole
,,To jsem nemyslel vole" stoupnul jsem si a šel odnést talíř tam kde ho dal on.
,,A cos myslel?" zeptal se už normálním, nenadržrnym tónem
,,Nevím, nějakej trip třeba? Co já vím, můžeš taky něco vymyslet." otočil jsem se a chtěl odejít do ložnice se převlíct, ale zabránili mi v tom opět jeho ruce okolo mého pasu.
,,Copa?" usmál jsem se při pohledu na jeho ruce.
,,Fakt hodně si mi chyběl a ty mi pak řekneš, že tohle ne? Takhle to nefunguje" opřel si hlavu o moje rameno.
,,Sofiiii"
,,Copa? Uvědomil sis, že mě miluješ?" zasmál se.
,,Ne, to vím už dlouho, ale prostě tohleto nemůžeme" snažil jsem se z toho vyvlíknout vlastně ani nevím proč.. Možná kvůli Sandře?
Upřímně mám teď v hlavě takový bordel, že vůbec nevím co budu dělat dál..
,,Můžeme a jestli mě miluješ, tak by jsme teda kurva měli" zašeptal mi do ucha a začal mě líbat na krk.
,,Sofine sakraaaa"
,,copa?" přestal a otočil mě čelem k němu.
,,Proč jsou noci s tebou tak dlouhý? Dávno už to není jak dřív. I přes to, že mě líbáš jsem tak lonely má baby, ale to ty dobře víš..." začal jsem citovat text písničky, kterou teď doděláváme ve studiu.
On se jen zasmál a začal se věnovat mým rtům.
,,Tohle nejde, co když přijde Sandra?" začal jsem mít strach. Včera jsme si řekli, že se milujeme a teď se tu líbám s někým jiným a ještě k tomu s klukem.
Sofi se odtrhl ,,tak půjdeme ke mně do pokoje."
Nestihl jsem nic odpovědět a už mě táhl k němu do pokoje.
,,Sofineee" zakňučel jsem, ale to už jsem ležel na posteli a on zamykal pokoj.
,,mmm?" obkročmo si na mě sedl a začal mě líbat.
,,Já jsem včera řekl Sandře, že ji miluju a teď ti vykouřím? Vždyť to nejdeee" říkal jsem mezi polibky.
,,Sandra se to nemusí dozvědět" rekl takovým tónem hlasu ze kterého mi bylo jasné, že tomu už se nevyhnu.
Začal jsem tedy spolupracovat v líbání. Upřímně ani nevíte jak mi chyběli ty jeho rty.
~15+~
Sofi, kterej na mě stále seděl mě líbal na rty a ze rtů se přesunul přes krk a břicho až k mému obřímu péru (ego up xd). Začal mi sundavat trenky, které následně zahodil někam pryč a uchopil moje péro do rukou. Začal mi honit. Vzdychal jsem, vzdychal jsem jeho jméno..
On se jen usmíval a pak přidal i jeho pusu.
,,AHHHHH" zalapal jsem po dechu. Usmíval se a já si to náramně užíval.
Docela by mě zajímalo, jestli každý kluk umí takhle dobře honit a kouřit, protože to co se mnou dělá on je neskutečný.
Netrvalo snad ani tři minuty a já se mu udělal na ksicht a taky do pusy..
,,Polikej" zasmál jsem se a koukal na něj jak to poliká. Nevím proč, ale strašně se mi líbí ta představa, že právě spolikal moje děti.
"Liju po tobě svoje děti"
Sofi si lehl vedle mě
,,Ale to není fér, že já tě takhle dobře udělám a nic za to nedostanu" zamračil se.
,,A co bys chtěl?" zeptal jsem se a dělal jako že o ničem nevim.
,,Stojí mi pero tak hádej" můj pohled se hned přesunul k jeho peru. Byla tam velká boule.. to se mi líbí.
Usmál jsem se a tentokrát jsem si sedl obkročmo já na něj.
Líbal jsem ho o sto šest a polibkami šel furt níž a níž. Usmíval se.
Sundal jsem mu trenky a udělal s nima to samé co on, zahodil jsem je neznámo kam.
Poté jsem uchopil jeho kurva velký pero do ruky a začal mu pomalinku honit.
,,jesteee" zavzdychal šeptem a usmíval se.
Začal jsem pomalu zrychlovat a přidal i pusu.
Netrvalo vůbec dlouho a on se udělal. Udělal se stejně jako já, něco na ksicht a něco do pusy.
,,Teď polikej ty, když to máš tak rád" sedl si vedle mě a koukal mi do očí.
Jako nejhodnější Petřík jsem to spolkl.
---
Společně jsme šli do koupelny si to umýt, přeci jen víte jak nepotřebujeme tu chodit s postrikanyma ksichtama ještě když tu je Sandra. Ajo Sandra dopici!
Můj pohled se přesunul na dveře do ložnice, které byly pootevřené, takže Sandra už musí být vzhůru.
Smyli jsme si to a já hned zamířil k ložnici. Zaklepal jsem-nic. Třeba ještě spí jen byla na záchodě?
Otevřel jsem dveře a rozhlédl se po celé ložnici. Nebyla tam. Byl pryč i její batoh.--------------------------------------------------------------
Omlouvám se za chyby✨
1393 slov✨
ČTEŠ
I naděje umírá
FanfictionV životě lidském jsou chvíle, kdy už tady nechceme být, ale stejně tu musíme zůstat. Proč? Nemám tušení. Nevybíráme si žít tyhle zkurvený životy, tak proč si ho nemůžeme také vzít? Tyhle myšlenky mám skoro každý den a měl jsem je i v den, kdy jsem j...