Položila jsem Vilíka na zem a podívala se na mobil kolik je hodin. Bylo 18:12. Vytáhla jsem z batohu pytlík s granulemi a dala pár Vilíkovi. On je snědl a lehl si mi na klín. Za pár minut usnul. Já jsem si ho pomalu sundala z klínu a položila na listí. Dala jsem pytlík s granulemi do batohu a vzala si jeden rohlík. Pomalu jsem ho snědla a zalila vodou. Lehla jsem si na tvrdou zem, přitáhla si Vilíka k sobě a pak usnula. Ráno jsem se probudila v 7:15. Sedla jsem si, napila jsem se a pak hladila Vilíka který se mezitím probudil. V 10:24 jsem teprve začala přemýšlet jak se dostanu nahoru i s Vilíkem. Dala jsem si všechny věci do batohu a s Vilíkem po boku jsem to tam šla prolézt jestli tam není něco kudy by se dalo jít nahoru. Nikde nic. Obešla jsem to ještě několikrát, prolétla jsem každý kousek, ale nic. Sedla jsem si na zem, schovala obličej do dlaní a začala brečet. ,, Vili, mi už se odsud snad nikdy nedostaneme." vzlykala jsem. Sundala jsem si ruce z obličeje a Vilík mi začal olizovat slzy co jsem měla na obličeji. Vzala jsem Vilíka do náruče a chtěla jsem znova začít brečet, ale najednou jsem slyšela nějaké hlasy. Hned jsem zapoměla na brekot a začala ječet
,, Pomoc!!!! Pomoc!!!!!" nikdo mě asi neslyšel, protože se nikdo neozval. Za chvíli jsem neslyšela už nic. Všichni odešli. Podívala jsem se na mobil. Bylo 12:30. Asi v jednu jsem znova slyšela hlasy. Rychle jsem se zvedla a křičela ,, Pomocte mi někdo!! Já jsem tady dole!!!!! Pomoc!!!!!!!" nikdo se neozýval. SUPER (myšleno ironicky).Doufám że se vám tento díl líbil, pokud ano můžete se těšit na další. :*