Dirty&Broken |CZ|

{2} Tělocvik

Proč nechci úterý?

Tělocvik..

Druhačky se spojí s holkama ze třeťáku a kluci udělají to stejný. Dneska začalo pršet a tak jsme šly do haly posilovat.

Ano, čtete dobře. POSILOVAT.

A ano, nesnáším to.

Odešly jsme do šatny se převléknout. Je docela prostorná, ale i tak mi nevyhovuje. Teď ale nemluvím o té místnosti. Mluvím o svém těle.

Vím, nejsem tlustá, ale zas o sobě nemůžu říct, že jsem hubená. Snažím se nekoukat na postavy ostatních dívek, ale nikdy to nevydržím a pohlédnu na ně.

Tenký pas, stehna akorát, nechlupaté ruce, některé mají trochu vyrýsovaná bříška a já? Já mám velký stehna, možná trochu plochý břicho, žádnej zadek a hrbím se.

Kolikrát jsem se snažila zhubnout, ale teď už vím, že i když zhubnu, tvarově se nezměním. Budu akorát víc unavenější a nepříjemnější. Zůstanu pořád né-tlustá, ale ani hubená.

Představa jak budu vypadat ve dvaceti mě celkem děsí. Jestli tu ovšem vůbec budu.

--

,,Nejdřív si dáme dvě kolečka na rozehřátí!" zavelel náš učitel, pan Jong. Osobně ho moc ráda nemám. Je to takový postarší čumil s ulízlou patkou.

Podle mě ani sám work out dělat neumí, ale tak co už. Dal nám pár základních cviků, jako kliky, dřepy, prkno a tak.

Byla jsem ráda, že zvládnu těch dvacet dřepů a to ostatní jsem vždy tak nějak občůrala.

Když nám dal pauzu na deset minut, jelikož mu někdo volal, šla jsem se napít. Potom jsem navštívila dívčí záchodky a po vstoupení tam, jsem hned začala litovat.

Padlo na mě tak pět otrávených pohledů, od holek s vapama v ruce. Rychle jsem je obešla a zavřela se v kabince.

Ozval se smích.

,,Ježiš, ta koukala jako kdyby viděla ducha" podotkla jedna. Všechny to byly třeťačky, takže je znám, jen od pohledu.

Už jsem se chtěla vrátit, ale nechtělo se mi procházet okolo nich. Řekla jsem si, že počkám až odejdou. Jenže další poznámky jsem se neubránila.

Začaly si tam šuškat a když se ozvalo pískání z tělocvičny, tak odešli a ta co očividně neuměla šeptat pronesla.

,,Hm, asi má zácpu" a uchechtla se.

Vrátila jsem se tak dvě minuty po nich a začala plnit další cviky, které nám dával učitel.

---

Další hodinu jsem měla analýzu textu. Převážně tam rozebíráme a vymýšlíme texty k písním, občas se dokonce kouknem na film, jelikož naše učitelka je strašně fajn, že nám těch čtyřicet-pět minut někdy odpustí. Aspoň někdy teda.

Tenhle předmět, je pro mě většinou oddychový, ale dneska to byl úplný opak. Učitelka nám pustila třicet sekund docela vážné melodie a zadala téma.

Řekla bych, že jsem přemýšlela, až se ze mě kouřilo. Stejně mě ale nic nenapadlo. Mrzelo mě to, však je to můj oblíbený předmět.

Učitelka ke mně přišla a natočila hlavu na stranu, když viděla můj prázdný papír.

,,Dneska žádná motivace Soomin?" optala se a já pokývala. Odešla za katedru a začala něco hledat v papírech.

,,No, tak ji někde sežeň, jelikož vám plánuju dát na příští týden test na nějaký vymyšlený text" podotkla a celá třída si povzdechla. Včetně mě.

Opět jsem pokývala hlavou a zabořila pohled do prázdného papíru. Můžu vymyslet bůh ví co, klidně i něco primitivního, ale aspoň něco.

No... fakt je, že v tomhle předmětu vám stačí jen představivost a napsat můžete vpodstatě cokoliv. Jenže když vám chybí nápad, tak jste v prdeli.

Po zazvonění, jsem se vydala do šatny. Tohle byla moje poslední hodina a tak jsem si do skříňky naházela nějaké nepodstatné učebnice, nazula si boty a šla k východu.

Šáhla jsem do kapsy po svém telefonu a podívala se na čas. Bohužel jsem mezitím nedávala pozor a do někoho letmo narazila.

,,Kam čumíš ty mrdko?! V pátek ti to nestačilo?"

Zvedla jsem pohled k Joaně, která mě propalovala pohledem.

Nic jsem jí na to neřekla a rychle odešla ze školy. Ocitla jsem se na menším plácku, kde se ještě bavili žáci téhle školy.

Stál tu i Jimin s ostatníma klukama.

Zavolal na nějakou holčinu z prváku, která k němu přiběhla jako pejsek pro pamlsek. Něco jí pošeptal a zmáčkl jí u toho zadek. Ona se pousmála a odběhla za svýma kámoškama.

Je až nechutný vidět jak lehký je si obmotat člověka kolem prstu. A to, že Jimin jich takových namotaných má opravdu hodně.

Rychle jsem si nasadila sluchátka a šla na metro. Už potřebuju domů.

Další taková kratší kapitolka na rozjezd💋
|722 slov|