pomůžeš mi?

7

Nějak kolem jedné v noci jsem ucítil, že si vedle mě někdo lehl. A tak jsem rozsvítil světlo, a to co jsem viděl asi už nikdy nevyženu z hlavy.

Ethan pov:

Jen co jsem se otočil, jsem málem dostat infarkt. 

Shin ležel za mnou celý od krve. A jak jsem rychle rozsvítil, tak měl i trochu přivřené oči. ,,Co tady děláš?" zeptal jsem se, a sedl si do tureckého sedu. On se na mě podíval, a povzdechl si. ,,Nic" řekl a překulil se na druhý bok, takže teď byl ke mně zády.

Jen jsem protočil očima, a rozešel se k němu. Jen co jsem mu viděl na obličej, tak jsem se zděsil. ,,Kdo ti to udělal?" zeptal jsem se ,,Nikdo" řekl úplně bez emocí. 

Zase jsem jen protočil očima ,,Někdo asi jo, protože vypadáš strašně" řekl jsem. ,,Tak díky za tvou upřímnost" řekl ironicky.

,,Tak ti snad mám lhát?" nadzvedl jsem obočí, Shin jen něco zamručel, ale nechal to být. ,,No, jelikož mi právě ležíš v posteli, tak předpokládám že sis myslel, že spím. A nebo si chtěl abych tě ošetřil. Mýlím se?" zeptal jsem se ho, já osobně si myslím že si myslel že spím. Ale tak on umí před kvapit.

Když dlouho nic neříkal, tak jsem to nechal být. Je mi jedno co si myslel. ,,No očividně se nemáš moc k odpovědi, tak to tedy necháme být" řekl jsem a už se nadechoval že budu pokračovat, když v tom mi do toho skočil ,,Asi jsem si myslel že budeš spát, a já bych tady přespal až do rána, a pak se vypařil. Jenže seš vzhůru takže asi nic" řekl a chtěl se postavit, jenže jsem mu to nedovolil. Jen jsem si povzdechl, a šel do koupelny pro lékárničku.

Když jsem přišel zpátky, tak tam pořád seděl. Když si mě všiml, tak se celý napnul a pak se zase uvolnil. ,,Fajn, ukaž ruku" řekl jsem a čekal dokud mi ji nedá. Když mi ji dal, tak jsem vzal vatu a na ní dal dezinfekci. A utíral jsem krev která tam byla.

,,Mohu se zeptat, kdo ti to udělal?" zeptal jsem se znovu, no jo prostě jsem zvědaví. Shin si povzdechl, ale odpověděl. ,,Byl to můj bratr" řekl to tak bez emocí, že jsem se až lekl, co mu udělal. 

Jen jsem pokýval hlavou že rozumím, asi si o tom nechce povídat, tak proč ho nutit. Jo i když jsem strašně zvědaví, je to jeho soukromí a já ho nemůžu nijak vyzpovídat. 

Když jsem měl hotovou tu ruku, vzal jsem si novou vatu a namočil si ji v dezinfekci. Pak jsem si vzal do ruky jeho hlavu, a utíral mu roztrhlí ret. 

,,Jestli se chceš na něco zeptat, tak se ptej" řekl Shin, yes takže se můžu zeptat na cokoliv. ,,Co se stalo, že jsi se porval se svým bratrem?" zeptal jsem se na první otázku, která mě napadla. On si povzdechl, ale začal mluvit.

,,No..........., my se poprali kvůli tomu, že pořád chodí do klubů" řekl. Jen jsem se na něho koukal, a nic neřekl. Jako vážně mi teď řekl, že se popral s bráchou, jen kvůli tomu. No to není možný.

Už se nadechoval že bude pokračovat, když v tom jsem ucítil strašnou bolest kolem bříška. ,,Co se děje?" ptal se Shin ustaraně, No víš jako právě mě bolí břicho, ale klidně můžeš pokračovat v tom co jsi chtěl říct. pomyslel jsem si, no ale, asi to nebudu říkat nahlas. Mohl bych totiž dostat facku, nebo by mě zmlátil. 

,,Nic, jen mě bolí břicho" odpověděl jsem mu. On se najednou zvedl, a začal hledat mobil. ,,Co to děláš?" zeptal jsem se ho ,,No, očividně tě to břicho nebolí jen tak. Takže půjdu zavolat doktorovi" řekl, a pousmál se když našel telefon. Jen jsem si povzdechl a lehl si, on zatím šel telefonovat. Když se vrátil držel v ruce čaj. ,,Děkuji" Řekl jsem když mi ho podal.

On jen pokýval hlavou, a pak si sedl vedle mě. Chvíli jsme tam seděli, dokud někdo nezazvonil. ,,Dojdu tam" řekl, když už se zvedal. Jen jsem pokýval hlavou, na znamení že klidně může jít. Nechápu že sem někdo jde, v tuhle hodinu, ale tak nechám to být.

Když pak přišel, tak fakt měl za sebou doktora. No neříkej Ethane, normalně Shin by si určitě dělal srandu. Musel jsem se zasmát tomu,  že jsem na to jen pomyslel. ,,Dobrý den" řekl jsem a už chtěl vylézt, abych ho mohl pořádně přivítat. ,,Ne, jen ležte. Nevadí mi to, stejně potřebujete klidový režim" řekl mi, jen jsem pokýval hlavou, a šel si zase lehnout.

On pak přišel (i se Shinem v patách), zamnou. ,,Tak kde vás to bolí?" zeptal se, a položil si kufřík na postel. ,,No, tady" ukázal jsem prstem na to místo, kde mě to bolí. On jen pokýval hlavou, a vzal nějaký gel, jako měl ten doktor v nemocnici. Pak vzal nějaký počítač, a zapojil to. 

Chvíli mi s tím jezdil po bříšku, a pak mi dal kapesník abych si to mohl utřít. ,,Takže vypadá to, že je všechno v pořádku" řekl, už jsem si chtěl oddechnou, ale pokračoval. ,,Ale, musíte být v klidovém režimu, takže se nestresovat atd. Jinak byste mohl potratit" řekl, všechno jsem mu odkýval. Přeci jen nechci přijít o to děťátko, sice ještě není naživu, ale už ho mám rád.

Když pak odešel tak jsem si lehl, i se Shinem za sebou do postele. A šel spát.
                                                                                     ———-———
Omlouvám se za chyby