Strach Být Sám

8 1 0
                                    

John je v jeho dílně a vyrábí past. Nedávno mu zjistily rakovinu. Když to John zjistil, byl ještě více v depresi a pokoušel se spáchat sebevraždu. K jeho štěstí, se to nepodařilo. Tak se rozhodl zkoumat lidskou povahu. John se bojí, že bude sám. Že tu nikdo pro něj nebude v jeho posledních chvílích. Že i poslední kterého má, ho opustí jako všichni ostatní. Ale mýlí se.

~🧩~🧩~🧩~🧩~🧩~🧩~🧩~🧩~🧩~

(Y/N) jde k jeho dílně a slyší hluk. Zastaví se a počká, až ten dotyčný odejde. O pár minut později se dveře otevřou a Jill výjde ven. Jill se trochu upraví a všimne si (Y/N).
"ach (Y/N) .. Co tu děláš?.. Je mi líto, ale John není v náladě." (Y/N) se jen usměje.
"Slyšela jsem.....Omlouvám se za John chování.... Po té nehodě se trochu změnil." (Y/N) se usměje a Jill si jen povzdechne. Projde kolem (Y/N).
"Uvidíme se později." Jill odejde. (Y/N) se podívá na dveře a jde k nim. Zaklepe.
"Řekl jsem aby jsi odešla Jill!!" (Y/N) si povzdechne a vejde dovnitř. Dívá se na Johna jak je naštvaný.
"Ahoj Johne" John něco schová pod hadr a otočí se. Jeho chování se změní na překvapené.

"(Y/N).... Co tu děláš?" John jde k (Y/N) a obejme ji. (Y/N) ho obejme zpátky.
"Nezvedal jsi mi telefon.. Tak jsem se přišla podívat, jestli jsi v pořádku." John se odtáhne.
"Jsem v pořádku drahoušku... Neboj se." Políbí (Y/N) na čelo. (Y/N) si všimne rozbitých hodin.
"Ano... To vidím.." (Y/N) je trošku překvapená. John se nikdy nerozčiloval. Vždycky všechno řeší s klidem a s chladnou hlavou. John je hodně chytrý člověk a za celou dobu, co ho (Y/N) zná ho nikdy neviděla být tak naštvaného ani že by zvýšil hlas. John si všimne kam se (Y/N) dívá a lehce si povzdechne.
"Pohadal jsem se s Jill.." John přizná a (Y/N) se na něj podívá. Neptá se proč ani kvůli čemu. Je zřejmé, že na to John chce zapomenout. (Y/N) ho znovu obejme a John da ruce kolem ní. Pevně ji drží u sebe a opře si hlavu o její.

"Neopouštěj mě prosím... Jsi jediné co teď mám...Prosím (Y/N)... Moc tě prosím.... " John mumlá do (Y/N) vlasů. (Y/N) se pohne aby se na něj podívala ale John ji pevněji drží, jako by se bál, že odejde. (Y/N) jemně hladí zadní část jeho krku.
"Jsem tady Johne. Nikam nejdu a nepůjdu. Jsem přímo tady." (Y/N) se ho snaží uklidnit z jeho rozrušeného stavu. Po pár minutách se (Y/N) dotáhne aby se na něj podívala. Dá ruce na jeho obličej a jemně hladí jeho lícní kosti. John se na ni dívá a nakloní se do jejího doteku.
"Nejsi sám Johne.. Jsem tady a budu tu vždy, kdykoliv mě budeš potřebovat.. Nejsi na tyhle věci sám.. Budu ti pomáhat jak nejlépe umím, jako ty jsi pomohl mě... Miluji tě Johne. Nezapomeň na to." John se dívá do jejích oči s obdivem a láskou. Jak mohl získat někoho jako je (Y/N)?

John položí ruku na její tvář a pomalu se k ní nakloní. (Y/N) se na něj podívá a John vidí jak se lehce červená. John se lehce usměje dokud neuzavře mezeru mezi nimi a hluboce ji políbí. Polibek je plný lásky a uznání... Porozumění a potřeby. Oba se lehce od sebe odtahnou a položí k sobě čela.
"Děkuji (Y/N) ... Moc tě miluji." (Y/N) se jemně usměje.
"Ne... To já děkuji Johne... Děkuji za vše co jsi pro mě udělal... Teď nech mě, ti pomoc jako jsi pomohl ty mě. Miluji tě nejvíc na světě a budu tu až do konce." John se jemně usmívá a drží (Y/N) blízko. John už nemá strach. Našel někoho, kdo ho neopustí a bude vždy na jeho straně.
Našel (Y/N), jeho milovaného Anděla.

John Kramer X Reader One-shots❤️Kde žijí příběhy. Začni objevovat