4. On

83 7 4
                                    

          Rozhlédla jsem se a viděla jsem HO . Kluka, který mi tak náhle odešel ze života . Kluka, o kterém jsem psala desítky básni , jelikož mi to tak ublížilo. JAKUB. Dívali jsme se na sebe tak mrtvím a prázdným pohledem . Bylo mi z toho do pláče . Co tu děla ? Co s tímhle má společného ? A zároveň mne pořád trápili otázky ohledně toho místa a důvodu proč jsem zde .
            Snědla jsem jídlo a někdo mě chytil za ruku .
             "Jdeme nahoru " rozkázal Petr stále tak radostně a pozitivně
              Prisli jsme do pokoje a Petr začal mluvit " hele, jsi tu z nějakého důvodu a možná tady nebudeš dlouho . Chovej se slušně , všem vykej mě nemusíš dokud jsme samy , poslouchej služky a mě. Mám tě na starost takže prosím nijak si neubližuj a nezkoušej utéct . Teď jsem hodný na tebe, ale věř mi , že jestli mě budeš srat nebude to mít dlouhého trvání . Žádné sprosté slova , nevycházej z pokoje dokud ti neřeknu . Kdybych tady nebyl, řeknu ti dopředu kdo tě bude hlídat "

           Seděla jsem s vykulenýma očima . CO . SE .DEJE . Bala jsem se . "K-k-kde je táta ?" Řekla jsem hlasem, ze kterého šlo slyšet, že se za chvíli rozbrečím.
           "Princezno, být tebou tak se tak neupínám na tátu . Jsi tu z velké části díky němu a taky -" byl v pohodě než došlo na poslední dvě slova pak se zarazil . Jakoby řekl něco co neměl a taky jsem nechápala , co do toho motá mého tátu .
          " můj táta by mi tohle nikdy neudělal a co je ten druhy důvod ? Lžeš je to jen ta druhá věc a nechceš mi ji říct . Chci domu " zvýšila jsem hlas
          "Zaprvé se uklidni . Zadruhé tvůj táta je zmrd .Zatreti nic si neslyšela" najednou mluvil tak chladně a tajemně , trochu mě to děsilo a najednou odešel .

            Měla jsem v hlavě hlavolam. Co se to děje ? Proč se to děje ? A proč zrovna mě ?

Ležela jsem v posteli a koukala do stropu , když v tu se otevřely dveře . "Koukneme na nějaký film ?" Ta chladná nálada nálada po obědě zmizela .
"Ehm..... asi klidně" beze slova si vedle mě lehnul a pustil nějaký film ani nevím, co to bylo , nevnímala jsem , jediné na co jsem se soustředila bylo jak odsud ven . " řekni mi něco o sobě " řekla jsem asi v polovině filmu ." Ehm nevím co chceš vědět no dělám hudbu a momentálně pracuji na albu no mám dvě kočky a baví mě jezdit na skatu " řekl s úsměvem s bylo na něm vidět překvapeni , jakoby se ho na to ještě nikdo nezeptal . " kolik...... k-k-kolik... holek už tu bylo tvojich ?" Zakoktala jsem se ." Hele nejsi první.... Ani nejsi v první 10ce ...... no " furt mluvil hrozné mile , jakoby se nic nedělo . " a kde ty holky jsou ?  "  najednou jeho výraz zesmutněl " hele......

Takže po delší době nová  kapitola doufám že se líbí teď jsem nemocná tak se jich pokusím vydat par ještě no pak nevím zase jak budu stíhat .... No nic snad se líbí a papa
-Viki

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 20 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zamilovaná na špatném místě /ff. Stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat