FOMO

1 0 0
                                    

Ja just nevim proste co mam delat s tim empty feelingem. Furt si jenom stezuju, to je jedine co delam a mam z toho hlavu kolem protoze vim ze lidi okolo mě to nechcou poslouchat. Vidim na sobe tolik chyb ale ktere z nich jsou opravdu ty co vidi i ostatni. To je moje zasadni, kazdodenni otazka. Co delam spatne ze o me lidi musi mluvit za zady. Co delam spatne natolik aby mi to ti lidi nedokazali rict do obliceje nebo mi aspon napsali. I get that ze se boji moje reakce ale uzira me pak jeste vic ze vnitr to ze nevim celou back story k tomu proc prekrucuji veci co jsem rekla za mymi zady. Snazim se byt lepsim clovekem a vyhledavat na sobe sve chyby ale jak se mam zlepsit pro to aby me mela rada i spolecnost ve ktere se pohybuju. Vim ze hlavni je najit sam sebe a byt sam se sebou spokojeny atd atd ale ja jsem takova nikdy nebyla. Vzdycky jsem musela byt nejakym zpusobem ovecka protoze jsem chtela nekam zapadnout a nechtela jsem at o me lidi mluvi hovna. Jenze kdyz jsem byla "jina" nebo sama sebou (i kdyz si to nechcu priznat) ,vyclenili me z kolektivu uplne. Kdyz jsem se naopak ted zas uklidnila tak o me furt lidi mluvi hovna. Just say co ti na me vadi a ja se zatim poohlednu. Mozna se to pokusim umirnit a zmenit a mozna to bude vlastnost kterou ja menit nechci. Ale reknete mi to. Ale nikdo nic nerekne. Protoze te "nechce menit". Than just stfu a respektuj to jak se ostatni chovaji. Nedokazu snest kdyz nekdo mluvi o druhem nepravdive veci a jeste vic nesnasim lidi co to delaji a taky na ty lidi picujou. To je jeden z duvodu proc mam tak strasne velky FOMO. Protoze i kdyz vim ze nejsem natolik zajimava tak nekdo rekne nejakou mrdku a ten druhy si to ani neoveri.

My mind is killing meKde žijí příběhy. Začni objevovat