Baby

AGHH

Ráno mě probudil budík, tak jsem vstala sice s neochotou ale vstala, sedla jsem si ke stolu a začala se hned malovat, udělala si vlasy, oblíkla se a pak hned šla do koupelny si vyčistit zuby a pak jsem zase šla do pokoje, Martin už byl vzhůru „promiň lásko nechtěla jsem tě vzbudit, ještě spi ja už jdu stejně do školy." Martin vstal a dal mi pusu „odvezu tě princezno, jen chvíli počkej." Martin se připravil a jeli jsme, přivezl mě před školu „na kup si svačinu." A dal mi dvě stovky „lásko to ne, nejsi můj táta abys mi dával peníze." „tvůj táta nejsem, ale jsem tvůj partner a bydlíš u mě, takže si to vem a kup si za to svačinu." A dal mi ty peníze „ale daddy bys mi mohla říkat." Zamumlal si pro sebe „cože si říkal?" Podívala jsem se zpátky na nej „nic lásko, miluju tě." Dal mi pusu a já odcházela do školy, počkala jsem než mi odjede a pak šla do vnitř, došla jsem do třídy a sedla si do lavice, tašku hodila vedle lavice a položila si hlavu na lavici, po pěti minutách zazvonilo a přišla do třídy ta otravná učitelka s vlezlým hlasem „Tomková vstávej nemám na tebe cely den." Já jsem se teda neochotně zvedla a jen ji vraždila pohledem „nekoukej tak na mě mas spát doma, teda pokud se tomu da říct domov." Na to se celá třída začala smát „pořad lepší bejt v děcáku než pod jednou střechou s vama." Zamumlala jsem si pro sebe „Tomková já te slyším, nech si toho nebo ti napíšu poznámku!" Na to jsem se jen zasmála a dal ji ignorovala bereme kvadratickou rovnici a tu chápu takže nemusím dávat pozor „Tomková já jsem ti říkala ze mi tady spát nebudeš!" Zařvala na mě tím jejím pištivím hlasem „Tomková mas spát doma! Vstávej! Hned!" A začala mi bušit do lavice „nechte mě bejt!" Odpověděla jsem ji v polospánku „tak a dost píšu ti poznámku." Pohrozila mi ale pro mě to není žádná novina mám mrtě moc poznámek takže se tam mezi něma ztratí, skončila hodina a já tam ještě vydržela 6 hodin, ještě ze od dalšího týdne nám začíná samo studium aby jsme se poradně připravili na závěrečky takže dva měsíce doma je sen, učit se na ne moc nemusí protože jsem se je učila průběžně od prváku takže teď mám klid, psala jsem Martinovi jestli pro mě přijede a prej jo ze je kousek od školy, zazvonilo na ukončení poslední hodiny a já hned letěla do auta, Martin stal před školou hned u dveří „ahoj lasko." Obejmula jsem ho a dala mu pusu „ahoj lasko, jak bylo ve škole." Optat se mě „bude stačit když řeknu jedeme rychle domu?" Podívala jsem se na něj „asi joo, něco pro tebe mam." A vyndal nádherný růže zpoza jeho zad, samozřejmě ze holky ze třídy čuměli kde jsem vzala Martina atd.. protože ho znají a jsou jeho fanynky, Martin mě vzal za ruku a šel semnou k autu a otevřel mi dveře, nasedl si taky, hned jsme odjeli domu. Přijeli jsme po chvilce protože jsme to vzali kolem centra a nezkejsli jsme v koloně, kluci doma nebyli takže jsme měli klid, ale Martin má stejně smůlu, protože jediny na co jsem se zmohla bylo to sundat si boty, jít do pokoje, hodit tašku ke stolu, převlíknout se do něčeho více pohodlného a rozvalit se do postele „až tak unavená?" Optal se Martin „Jojo, byl to náročný den, až na tolik ze jsem hned první hodinu dostala poznámku." S těží jsem mu odpověděla a pak usla