Arietty the Jawa

Kapitola první

Mým rodičem je Mic'kta. Je to už hodně starý Jawa. Dalo by se říct, že je to spíš můj děda, protože průměrně se Jawa dožívá 80 let. Jemu je 81 let. Můj malý chudinka. Už není v moc dobrém stavu... pořád sípá, chodí o ohnutou železnou tyč a už moc radši nejedná s obchodníky.

To on mě naučil Basik. Tím jazykem mluví skvěle. Zato já ne. „Víš, kolik droidů se vejde do našeho transportéru?" Zeptal se mě jednou. „To fakt nevím. Nezkoušet já to počítat." Odpověděla jsem. „Oprava: Nezkoušela jsem to počítat. A je to 1500 droidů." Opravil mě. „Proč ty se mě ptát?" Zeptala jsem se. Zasmál se, když opět uslyšel můj příšerný Basik a sednul si. „Jsou to naše základní znalosti. Měla bys je jako správný Jawa znát." „A jsem vůbec Jawa?" Zeptala jsem se. „Nemám hlas, obličej ani výšku jako vy. Jsem divná." „Nejsi! Jen... jsi trochu víc... výjimečná." Pokusil se mě ukonejšit. „Ach ták." Řekla jsem mu ironicky. Děda se na mě chvíli dramaticky díval. „Tvá minulost je už pryč. Nezaobírej se jí už dál, ano?" Napomenul mě. „Jistě jistě..." zamumlala jsem si pro sebe. „Tak v tom případě utini* do práce!" Zvolal. 

*Pojďme v příkladu