Kočičí válečníci - šest živlů

Kapitola druhá

Koťata se plížila za matkou. Některá byla skleslá únavou, jiná se styděla. Matka ve předu pomáhala Půděnečce v chůzi, aby na zraněnou nohu nemusela našlapovat. Hned jak vešli do tábora, zanechala Šerotlapka ostatní koťata na plácku před v chodem a odešla s Půděnečkou k léčitelce.

,,Ahoj Slzo, jak se máš."

,,Celkem dobře, ale koukám že tady malá si něco udělala s tlapkou!"

,,Ano, zakopla a udělala si něco s nohou."

,,Nech ji tu u mě a na večer se vrať a vyzvedni si jí"

,,Dobře, budu věřit ve tvé síly!"

Matka sklonila hlavu na důkaz pokory a mlčky odkráčela. Její stopy směřovaly na místo, kde předtím zanechala svá koťata. Všechna tam čekala na právě přicházející Šerotlapku.

,,Přesličička, Paprseček a Ohníčeček tady zůstanou."

,,Vy ostatní můžete jít do doupěte" pokynula nejmenovaným koťatům.

Sněženinka a Proudeček odcupitali do svých pelíšků a matka se začala věnovat ostatním koťatům.

,,Tak copak s vámi bude?"

,,Musím uznat že jste mě zklamali" zamračila se na koťata.

Kolem zrovna procházela Poštolka a když uviděla Šerotlapku, zastavila se.

,,Tak co, byli jste v lese?"

,,Ano, ale..."chystala se odpovědět Šerotlapka, ovšem válečnice jí přerušila.

,,Slyšela jsem, že se něco stalo Půdenečce. Je v pořádku?"

,,Vypadá to celkem dobře, nic hrozného."

,,Jinak, když už jsi tu, potřebovala bych pomoci" oslovila ji Šerotlapka.

,,Mám tu tři uličníky. Zdrhli mi do lesa!"

,,A já pro ně potřebuji pořádný trest."

,,Dobře, já se tedy zamyslím."

Chvíli tam mlčky seděli, až Poštolka konečně promluvila.

,,Takže Přesličičko" oslovila první z koťat.

,,Přísný zákaz chodit ven z tábora za jakýchkoli událostí, dokud se z tebe stane učednice."

,,A po zbytek měsíce do shromáždění, budeš pomáhat Slze!"

,,Souhlasíš?" a pokynula směrem k Přesličičce.

,,Ano" odpověděla jasně kočička. Byla neposlušná, a proto ponese svůj trest hrdě.

,,Můžeš jít za ostatními" pověděla jí matka.

Přeslička v tu ránu vyskočila z místa, proběhla mezi sourozenci a zamířila k doupěti, kde před chvíli zmizeli ocásky jejích sourozenců.

,,Tak koho tam máme dál? Ano, no přeci Paprsečka" tentokrát zabořila své oči do jmenovaného kocourka.

,,Tak, tak copak dáme tobě?"

,,Myslím že si zasloužíš stejný trest jako ona" naznačila směrek k doupěti.

,,A ty taky, ať to máte stejné" prohodila směrem k poslednímu kocourkovi.

,,A stav se rovnou u Slzy, bude tě teď potřebovat."