Můj majetek- 𝐓𝐨𝐦 𝐊𝐚𝐮𝐥𝐢𝐭𝐳 (POZASTAVENO)

°•cože?°•

Zvedla jsem se z postele a až pak jsem si toho všimla..

Na zemi ležel kondom.
Byla jsem si z cela jistá, že byl použitý.

"Tome pojď sem! Okamžitě!" Vykřikla jsem na něho.
Na jeho obličeji se vyskytl vystrašený výraz.

Stoupl si přesně před ním.
Nedokázal že se vymáčknout ani slovo.

"Proč to tady je?" Zeptala jsem se.

"To je docela blbá otázka." Uchechtl se.

V ten moment, co to řekl jsem měla sto chutí mu vrazit.
To je neskutečnej idiot.

"Tome, my dva jsme to nedělali tady! Proč je ten kondom tady na zemi!?" vyjekla jsem.

"Kiro zlato nekřič. Zřejmě jsem byl opilý a oblékl jsem se s kondomem. Jednou se mi to stalo. Můžeš být v klidu půjdem na snídani a bude dobře jo?"

Jeho slova zněla tak přesvědčivě, že jsem mu uvěřila.
Navíc Tom by to mohl dokázat.
Mohl by dokázat udělat takovou neskutečnou kravinu.

"Dobře, ale ten kondom si uklidíš. Nebudu to za tebe všechno dělat jako vždycky." Řekla jsem.

"Ty za mě nic nikdy neděláš!" Uchechtl se.

"Ohh vážně se chceš hádat? Vždy když vyliješ kafe v kanceláři, místo uklízečky zavoláš mě, vždy když házíš na odpadkový koš papír a on ti spadne vedle a ty jsi natolik líný, že se nedokážeš zvednout, tak zavoláš mě." Nandala jsem mu.

"Protože mám vždy chuť vidět tvou tvář."

Spadla mi čelist (ne doslova).
Tohle byla jedna z nejsladčích věcí, co mi kdy on řekl.

Tyhle věci, co mě celou dobu vytáčely, dělal schválně, aby mě mohl vidět.

V tom momentu nastalo ticho..

Oba dva jsme se na sebe chvíli dívali.
Tom se ale sebral a šel do koupelny, vzal kapesník a porušil náš oční kontakt.

Vzal ho do kapesníky a hodil ho do koše, hned po tom co to udělal řekl tak se obleč zlato, pújdem spolu na tu snídani.

Na slovo jsem ho poslechla.
Že skříně jsem vytáhla nad kolena krátké černé šaty, nebyly úplně uplé, ale ukazovaly moje křivky.

V hlavě mi zněla naše konverzace.
Ach můj bože, to jak vyslovuje slovo zlato, mě neskutečně přitahovalo.
Nebyla jsem jejo majetek, byla jsem jeho zlato.

Kdyby jste tohle všechno co se teď děje řekli Kiře před tím Silvestrovským večírku s Vivien, roztála by se z toho na místě, ale také si myslím, že by mi řekla ať si na něho mám dávat pozor.

"Jsi oblečená kiro?" Vyrušil mě z přemýšlení.

"Ano!" Zakřičela jsem u dveří.
Na nohy jsem si dala nějaké pantofle na léto. Vím je zima, ale nechci si brát ponožky, na to jsem v tu chvíli nebyla schopna. Ach lenost, ta nejhorší věc na světě.

Přišel Tom a viděl mě v šatech.

"Emm Kiro, zlato, vypadáš skvěle, ale nebude ti zima?" Řekl s nejistotou.

On na sobě měl tepláky s černý svetr.

"No, myslím že ne, přeci dívkám, co chtějí vypadat dobře nikdy není zima!" Řekla jsem a uchechtla jsem se.

"Dobře, jak myslíš já tě varoval." Řekl a uděal to samé.

"Tak jdeme?" Zeptala jsem se.

"Jop už můžeme jít." Řekl a dal mi ruku. Jeho stisk byl neskutečně silný..