,,Snape! Za vším stojí Snape! Nezabil jsem ho tehdy, ale teď?! Teď ho už kurva zabiju!" soptil dost rozzuřeně Regulus.

Remus se nedivil. Jenže jak rychle se Regulus naštval, tak stejně rychle vztek vystřídaly slzy. Dal si hlavu do dlaní.,,Reggie pořad nevime, kdo to Siriusovi udělal." řeka potichu Pandora.

,,Je to docela jasné Pandy." opravil světlovlásku Barty. ,,Zabiju ho. Zabiju ho kvůli tomu, co udělal Siriusovi. Za to, jak kvůli němu musel trpět!" křičel Reggie a bylo vidět, že to myslí vážně.

,,Nechám pro svého bratra hořet celý svět, kdyby to mělo znamenat, že on bude žít. Je to dostatečná cena za jeho zranění, které za celé ty roky utrpěl." v očích mladého Blacka se leskla chuť po pomstě.

Chtěl pomstít svého velkého bratra, bratra, který by pro něj obětoval život. ,,Regulusi...uklidni se."snažil se James, jenže to bylo zbytečné. V tuto chvíli nebylo uz nijak možné Reguluse zastavit.

Snape byl zrovna ve společenské místnosti, když dovnitř vtrhla skupinka nebelvírů a zmijozelů. V čele stál Regulus. Šel z nej mnohem větší strach než kdy jindy.

Snape si moc dobře uvědomoval v jaké prdeli je. A proto udělal jedinou věc, která mu šla, začal utíkat. Jenže to by si nesměl znepřátelit nejlepší kouzelníky jejich věku.

Jednu chvíli totiž Snape stál a druhou už ležel na zemi a nad nim stal černovlásek se smrtícím pohledem.

,,To je můj kluk." dmul se pýchou James. Mezitím vedle černovláska přibyl někdo další. Zjizvená tvář, medové oči. Nebyl to nikdo jiný než Remus Lupin.

Snapem projela zbrusu nová vlna strachu. Protože jestli z Reguluse šel strach, tak z Remuse šla aura smrti.


Sirius

Když se probudil nikdo u něj nebyl...překvapivě. Při pokusu si sednout jím projela ostrá bolest,která ho přinutila si lehnout. Zanadával, ale stejně si znovu stoupl.

Začal kohokoli hledat, až narazil na studenta zmijozelu, byl tak v 1. ročníku. ,,Siriusi! Tvůj bratr a Lupin se chystají zbít Snapa."

Sirius se nemohl přestat divit, nejspíše si student spletl situace. Remus by se ho po tom všem určitě nešel zastat.

Jenže když vešel do místnosti, do které ho nasměroval onen student, opravdu viděl Reguluse a Remuse jak se sklání nad Snapem a dávají mu čočku.

Sirius jen omámeně stál a nechápal co se to děje. Šálil ho snad zrak? Ne, určitě měl halucinace, přece se bouchl dost do hlavy. Nebo možná ještě spal na ošetřovně.

,,Siri?" vytrhl ho z myšlenek hlas Remuse Johna Lupina. Trhl k němu hlavou. Ty jeho oči...pořád mu braly dech.

,,C-co se to tady děje?" zeptal se trochu zmateně.,, Bráním tě,"pronesl ledově klidný Regulus, ,,jsi můj bratr. Nenechám aby ti někdo ubližoval Siriusi."

,,Vážně?"vykulil oči Sirius, vždy si myslel, že ho Regulus nemá rád. Byl k němu vždy takový chladný. Neusmal se na něj, jak byl rok dlouhý.

,,Siriusi. Pro tebe nechám hořet celý svět."

Ani dnes hvězdy nepřestaly zářitKde žijí příběhy. Začni objevovat