Magické pouto

kapitola 1. ZAČÁTEK

Všechno to začalo pár dnů zpátky. Každé ráno jsem se probouzela unavená, jako bych celou noc neusnula. Měla jsem pocit že je něco jinak. Myslela jsem si že je to nějaká nemoc, něco jako chřipka nebo něco takového a že to za pár dní přejde. Asi vás to nepřekvapí, ale nepřešlo. Přišlo mi že se to každý den zhoršovalo.

Dnes byl pátek. Což znamenalo že budu muset stávat do školy. Ale mělo to výhodu v tom že za 14 dní je konec školního roku. A ještě jsem měla narozeniny. Takže aspoň něco dobrého.

Vzbudila jsem v 6 hodin. Udělala jsem všechny věci co dělám po ránu a oblékla jsem si školní uniformu.

Přišla jsem za rodiči do kuchyně, zrovna si připravovali jídlo do práce a mi mamka dělala k tomu taky oběd do školy. ,,Dobré ráno" pozdravila jsem je. Taky mi popřáli dobré ráno. A taky mi popřáli k narozeninám. Domluvili jsme se že to oslavíme až po škole. ,,Jak pak ti je broučku?" zeptala se starostlivě mamka.

,, Pořád se to nelepší." odpověděla jsem ji. ,, Tak nechceš dneska zůstat doma? Víš aby se to ještě nezhoršovalo." nabídl mi taťka. Já jsem ho odmítla s tím že dneska musím odevzdat důležitý projekt, který tvoří velký procento mé známky.

Pořád to nechápu za rohem už je konec roku, ale učitelky nám stejně musí dávat nějaké úkoly a projekty.

Vzala jsem si všechny věci co budu potřebovat a šla jsem do školy.

Ve škole nejsem moc oblíbená, mám tam jednu kamarádku. Jmenuje se Emili. Nebyly jsme úplně nejlepší kamarádky, ale občas si spolu povídáme a sedíme spolu skoro na všech hodinách.

Školu jsem nějakým záhadným způsobem přetrpěla až do oběda. Sedla jsem si do jídelny, k Emili, že jsi sním můj oběd od mamky. Když ke mně zezadu přišla

Olivie, největší šikanátorka naší školy a vylila na mě jablečný džus. A ještě dodala,, Měla by sis dávat větší pozor, šprtko".

V tu chvíli jsem se na ni otočila a měla jsem pocit že tam přímo vybouchnu.

,,Já si mám dávat pozor? To ty jsi to vylila na mě." řekla jsem ji. Měla jsem pocit jako by ze mě vystřelila nějaká vlna energie. všechna světla v jídelně najednou zajiskřila a vypla se. Učitelé nám řekli že šlo o něco s pojistky. To bylo divný jakože HODNĚ divný.

Naštěstí po tom incidentu v jídelně jsme měli konec vyučování, takže jsem šla domu. Ale ještě předtím jsem se aspoň převlékla do jiného trička na tělák, abych nemusela jít v tom mokrém. A vlasy si umyji až doma.

Celou cestu domu jsem přemýšlela co se to v té jídelně stalo. Vůbec jsem to nechápala. 

Já vím že je to hodně krátká kapitola, ale zatím to tak trochu pořád zkouším. Snad se vám začátek líbí.  

(461) slov