TARANTULE, niktendo

10. třináctá komnata

PO SKORO MĚSÍCI JSEM SE ROZHODLA A JELA SI K HONZOVI PRO VĚCI.

Znám jeho rutinu, takže jsem tam šla, když tam nebyl, protože znám jeho rozvrh a mám furt klíč. Vzala jsem si všechny svoje věci a nějaký sladkosti, co měl schovaný. Jsem jenom holka, co ten den začala svůj cyklus, myslím, že si takovou odměnu jenom zasloužím.

Odjela jsem hned a nechala mu tam klíč. Je to fakt zoufalec, i skoro po měsíci mi posílá maily. Jo, maily, protože všude je bloklej. Blokla jsem si i jeho mail, ale ten kretén si furt zakládá další.

Domů jsem došla až pozdě večer a byla jsem hrozně unavená, stavovala jsem se ještě pro Máju, která byla u svých rodičů. Do prdele. Promnu si oči, jakmile se na prsty podívám, vidím, že mám na sobě furt makeup ze včera. No to je fakt bezvadný.

Ani nemám náladu na to se zvedat. Chci celej den ležet a hnít v posteli. Chci v ní shnít, zůstat tu do konce života.

Ale vim, že bohužel nemůžu.

Nejradši bych to tak udělala. Fakt v ní chci zůstat, co nejdýl. Nakonec se přinutim otevřít aspoň mobil, abych zkontrolovala oznámení. Na vrchu mám už asi hodinu zprávu od Máji:

jela jsem s tomem za rodici, do zejtra budu pryc, opatruj se xx (prasky mas na stolku)

Okamžitě se otočím a opravdu. Mája mi tu nechala prášky se sklenicí vody. Po všem hned oběma rukama sáhnu a zanedlouho mi prášky protékají krkem. Je to nechutný pocit, ani voda té pachuti nepomáhá.

Vždycky myslela na všechno. Ví, že na svoje prášky občas zapomenu. Beru je na úzkost, protože jsem nemocná. Nebo alespoň jsem pár let dozadu byla, ale furt jsem se nedočkala svojí slibovaný návštěvy doktora, aby mi řekli, jestli je furt potřebuju.

Mám furt ty stejný od sedmnácti, neboli v době, kdy jsem měla záchvaty úzkosti několikrát denně a měla hodně sebevražedný sklony a myšlenky. Na dně skříně mě furt straší dopisy na rozloučenou, co jsem měla.

Nikdy jsem o tom nikomu neřekla. Ani Máje, ani Tommymu. Bylo to v době, kdy máma umírala. Cítila jsem se tehdy hrozně bezmocná a k ničemu, protože jsem jí nedokázala pomoct. Nakonec jsem ale dopis na rozloučenou pro ni přečetla na jejím pohřbu.

Už to budou čtyři roky. Nebyla to máma roku, ale byla to moje jediná máma a jediný člověk, kterýho jsem měla na blízku.

Zaženu pochmurné myšlenky a z instinktu najedu na instagram. Nic moc tam teda není, jenom pár desítek žádostí od fanoušků, kteří asi zvládli můj instagram vystalkovat. Moc často to lidem nepovoluju, jen když mám náladu, což dneska fakt není. Chci spát. Ale zaujme mě tam žádost o sledování od nějakého inda. Už z prvního pohledu jde poznat, že to je falešnej účet, proto to hned zruším.

Smutný, že mě ten člověk nechce sledovat přes hlavní, ale přes nějakýho inda mu to určitě nevyjde.

No a pak tam na mě skočí žádost od Yzomandiase. Jo, Yzomandias. Jak se ke mně kurva dostal? Jen to screenshotnu a pošlu bráchovi s vysmátými smajlíky. Jakub Vlček a celá jeho partička se baví s Patrikem, nebolí PTK, kterého kluci nesnášej. Tudíž vůči nim musim mít aspoň malej odstup. Některý jejich písničky poslouchám, ale PTK se vyhýbám jak čert kříži.

Klukům kradl merch. Dělal jim hovna. S kým maj oni problém, mám problém já. Brácha mi neodepisuje, tak to pošlu i Máje. Vim, že nemá čas, ale chci se nad tím s někým zasmát.

Že mi Tommy neodepisuje je trochu divný. Normálně mi odepíše hned, maximálně do hodiny, ale vždycky je to hodně brzo. I když spí, nebo má extrémní kocovinu tak napíše. Mávnu nad tím rukou a povolim mu to. Proč ne. Ať se kluci z Milionu pobaví.

Jediný moje štěstí, že krom kluků a Sev nikdo neví, jaký mám vztah k jejich labelu. Sice se mě jednou za čas někdo na jejich show zeptá, ale nikdy jim pravdu neřeknu. Takže už jsem viděla pár TikToků, kde jsem označována za jejich novou děvku.

Většinou to jsou ublížený wannabe holky, co je poslouchaj kvůli Baroku. Je to vždycky prdel si ty jejich komenty číst.

PO HODINĚ SE VYPOTÁCIM Z POKOJE. Ale jenom, protože mám hlad. Jinak bych tam zůstala.

Do sluchátek si potichu pustim písničky, zase mi tam najede Lil Peep. Toho nikdy nepřeskočim, znám všechny jeho písničky a žádný se krom těch zničených TikTokem nepřeposlouchám.

Z lednice ulovim nějakej jogurt. Mezitím, co ho jim, koukám na mobil. Nejsem schopná se pořádně najíst aniž bych na něco nekoukala. Jak malý děcko.

Ještě mezitím stihnu dát na instagram jeden z draftů, kde jsem já a pak jedno story s bráchou. Je to stará fotka, vyfotila nás Sev, když jsme oba byli na balkoně a kouřili společně cigaretu. Jsou tam naše záda, takže skoro nikdo nepozná, že to je on. Je to stará fotka, ale chci ji u sebe furt mít.

A tak se mi to líbí. Žít v ústraní, kdy nikdo neví, kdo jsem. Moc nestojím o to, aby o mě nějaký malý bezvýznamný bulvár mluvil jako o jejich kurvě. To se objevilo jednou, když nás nějakej fanoušek s Tommym a Cyrilem dva roky dozadu vyfotil na ulici a poslal to chcípajícímu bulváru, kterej se toho chytil. Ale kluci tam napsali, trochu jim vyhrožovali a oni to smazali. A do měsíce zkrachovali, mrdky jedny, dobře jim tak.

Zrovna mi cinkne zpráva. No do prdele, to snad není pravda. Mám pocit, že mi srdce snad z hrudi vyskočí. Úplně jsem zapomněla, že jsme si včera psali.

Včera jsem na něj neměla moc času, ale to neznamená, že na něj nemyslim furt. Kurva, a jak často. Kdyby Tommy nebyl můj brácha a nebyl by takovej jakej je, vyprávěla bych mu snad celej den o Dominikovi. A Mája je z toho unavená, proto bych se nedivila, kdyby návštěva Tomových rodičů nebyla jen zástěrka se tomu dneska vyhnout.

Ale zároveň mi to přijde hrozně unáhlený, není to tak dlouho, co jsme se s Honzou rozešli. Jo, mám Dominika ráda, fakt že jo, ale ani on toho o mně neví tolik. Oba dva máme před sebou tajemství, vim, že ani on mi neříká všechno.

A nějaká ta malá část ve mně si přijde jak laciná děvka. Zaženu tyhle myšlenky, protože vím, že to není pravda. Nakonec se rozhodnu mu odepsat, protože jsem ho včera ignorovala až moc dlouho.

LOTY: takze kdy a kde
to jsme se tak trochu nedohodli

PAN TAJEMNÝ: musim se podivat
no jakoby
dneska jedem do prahy
na dva dny asi, ale to by muselo byt nejak k veceru, pokud bys se mnou nechtela utyct mym kamosum a nekde se schovat? ;)

No do prdele. Sere mě, že neznám ani jeho celý jméno. Ale na druhou stranu, já mu svoje příjmení taky neřekla, protože jestli poslouchá českej rap, tak by si moje jméno s tím Tommyho spojil. Není to žádný státní tajemství, ale moc lidem jsem to neřekla. A už vůbec ne klukům, se kterými si pár týdnů píšu.

Ale je asi o pár let starší jak já a je potetovanej. Velký plusy. Taky není z Prahy. Další plus. Tehdy v klubu tam byl, protože tam byl na víkend a kámoš ho zval. Zas a znovu plus, aspoň to není klubová děvka.

Furt je to pro mě Pan Tajemný. I když se jmenuje Dominik, ta přezdívka na něj prostě jde. Kurva, fakt mi nedá spát.