Dance of love

8

Byla sobota večer. V ruce jsem držela teplé kakao, a seděla na mém nejoblíbenějším místě v pokoji. Pod oknem jsem měla takový větší, rozšířený parapet, odkud měl člověk parádní výhled na usínající město. Zvlášť, když jsem bydlela ve čtvrtém patře.

A právě když jsem si tu hověla a telefonovala s Abby o mém dnešním trapasu v obchodě, vypadlo z ní, že má vlastně šaty, které nenosí, protože nemá kam. Pro mě by prý byly ideální. Věřili byste tomu?

Podle fotek byly moc hezké. Tmavě modré šaty na ramínka bez jakýchkoli zbytečných a škaredých ozdob. Přesně šaty, které jsem si představovala. Byla jsem nadšená. Alespoň něco jsem měla vyřešené.

,,Jude?" Ozval se z telefonu kamarádčin hlas. Trochu jsem se zamyslela a tak jsem skoro zapomněla, že spolu ještě pořád voláme.

,,Hmm?"

,,Víš ty vůbec, kdo jde taky do tanečních?" Zeptala se a z tónu jejího hlasu bylo poznat, že je to něco, z čeho bych měla mít radost. Mohlo se jednat o jediného člověka.

,,Neříkej, že tam bude Adam?" Vyjekla jsem překvapením.

,,Jo, přesně ten." Potvrdila mi a zasmála se mému nadšení.

Možná nebylo úplně na škodu, že teď už Abby věděla, že se mi Adam líbí. Je pravda, že tahle holka je úžasným zdrojem informací a drbů. Byla skoro jako encyklopedie. Teda, ne na školní vědomosti, na to ji zas moc neužije.

,,Nekecej! Jak jsi to zjistila?" Zajímala jsem se.

,, No, na stránky školy vyvěsili seznam lidí. Trochu jsem se nudila, tak jsem se ze zvědavosti podívala."

,,A jsou tam vidět i partneři?"

,,Jo, je mi jasný, co chceš vědět." Uchychtla se Abby, a na chvíli se odmlčela. Nejspíš hledala znovu seznam.

,,Adam je v páru s nějakou Harper Kingsleyovou." Zahlásila mi po chvíli ticha. ,,Znáš ji?"

,,Nevím." Odpověděla jsem a už jsem si rychle otevřela istagram - vševědoucí aplikaci. Do vyhledávání jsem zadala jméno této holky, a dala hledat.

První profil byla nějaká babička, která očividně fotila jen svého psa. S tou asi Adam úplně tancovat nebude. Druhý patří nějaké matce se třemi dětmi. Usoudila jsem, že to asi taky nebude zrovna to, co hledám.

Ale při třetí pokusu, jsem spatřila povědomou tvář. Přesně tu, která jsem doufala, že to nebude, ale stejně jsem to tak trochu tušila.

,,Sakra." Vylétlo mi až trochu moc nahlas. Připlácla jsem si ruku na pusu. Nedošlo mi, že mamka už šla spát.

,,Co se děje?" Zajímala se Abby.

,,To je ta holka, se kterou jsem ho dneska viděla v obchoďáku." Zakňučela jsem naštvaně. Mělo mi to být jasné. Určitě spolu chodí.

Nemohla jsem popřít, že ta holka byla dost hezká. Na instagramu měla až příliš fotek, které toho byly důkazem. Ukazovala tu své zelené oči, lesklé černé vlasy, dokonale bílé zuby a štíhlou postavu. Já bych takovou fotku nebyla schopná vyfotit ani za nic.

Nebyl to typ holky, která chodí v květovaných šatech a co má ráda růžovou, to určitě ne. Zároveň bych o ní nemohla říct, ani že je pravý opak. Byla něco uprostřed, ale nebyla, jako já. Bylo na ní něco jiného.

Harper vypadala starší, ale ne věkem. Spíš působila vyspěleji. Víc upravená, sebejistá. No prostě zkrátka vypadala sakra dobře.

,,Třeba spolu nic nemají." Slyšela jsem Abby, jak se mě snaží uklidnit. Muselo jí být jasné, nad čím právě přemýšlím. To jasně vypovídalo o tom, že ji taky muselo napadnout, že jsou spolu.

,,No, pochybuju. Ale co, nic mi do toho není." Snažila jsem se přesvědčit sama sebe.

Stejně mi tahle záležitost ale nedala spát a tak jsem si potom ještě do noci projížděla na sociálních sítích její profil a snažila se něco zjistit. Marně.