24 kapitola - Ona

145 12 2
                                    

Moje tělo se třáslo.Nevěřím že jsem to udělala ale udělala.Artis mě následoval až do pokoje.

„Jak se cítíš"

„Dobře"
„Překvapivě dobře"
„A ty"

„Mně je taky fajn"

„Jak dlouho mi vydíš do hlavy"na todle jsem se musela zeptat.

„Nevidím ti do hlavy ale dokážu s tebou komunikovat "

„Jak"

„Nevím umím to od mala "

„Já ti nemůžu odpovídat že"

„Ne"
„Jen kdybys v sobě měla kousek boha"super takže zase má na vrh.

„Zvládla jsem to"
„Tak jak jsem říkala"byl potichu.Proč je sakra potichu.
„Co je"
„Artisi"

„Ne nezvládla"co.

„Cože"vzal mě před zrcadlo.Pomalu mi sundal přehos.Na mém těle se objevily modřiny.Hlavně v oblasti podbřišku.Nebylo to nic hrozného ale vybarvovalo se to.
„Já tomu nerozumí"byla jsem zmatená.
„Jsem naživu"

„Ano to jsi"
„Ale tvoje tělo není na toto stavěno"
„Jak jsem říkal"
„A todle už není daleko k tomu abych tě zabil Rachel"
„Zkončili jsme"

„Cože"

„Je konec se vším "

„Artisi"odešel.Ještě několik sekund jsem si prohlížela tělo.Modřin se objevilo trochu víc.Trochu to i bolelo.Dala jsem si sprchu a pak jsem usnula.Nemohla jsem pak spát.Chodila jsem po domě.Šla jsem se podívat na chodbu protože jsem slyšela kroky.Všimla jsem si někoho koho jsem neznala.Vzala jsem do ruky nějákou sochu.Muž najednou zmizel.Otočila jsem se a stál za mnou.Vzal mi sošku z ruky.

„Jenom klid"
„Neublížím ti"
„Jsem Liam"

„Co tady děláš"
„Jak ses sem dostal "

„Jsem Artisiv znamej"

„To by mohl říct každej"

„Fajn"
„Rachel že"jak ví kdo sakra jsem.

„Ano"

„Artis říkal že jsi trochu arogantní a paličatá"co prosím.

„Cože řekl"

„Liame"přišel Artis.
„Nech jí ano"

„Ty si řekl že jsem arogantní!"otočila jsem se k němu čelem.

„Ne"

„Nelži mi"

„Fajn tak jsem to řekl"

„Jestlí já jsem arogantní tak potom nevím co jseš ty"

„Rachel"

„Pitomče"odešla jsem do pokoje.

Na hraně rozkošeKde žijí příběhy. Začni objevovat