Amelia Raddle 1. ročník

8.8. 1971

Amelia se už nemohla dočkat dneska se chystali jít na Příčnou ulici Amelia se totiž chystala do prvního ročníku na škole čar a kouzel v Bradavicích. Jí a jejim sestřenicím už došel dopis dřív ale nakoupit věci šli až teď. Dala si na sebe černé tričko, černou sukni a conversky které se jí povedli vyprosit na své 11 narozeniny. Vlasy si svázala do drdolu protože věděla že její strýc nemá rád když má někdo rozpuštěné vlasy. Nasadila si sluneční brýle přes které šlo vidět úplně normálně, musela je vždycky nosit, kvůli tomu že měla jedno oko červený a na druhé byla slepá jednoduše bylo bílé. Vyběhla ze svého pokoje tak prudce že omylem narazila do Andromedy která měla pokoj hned na proti ní. Andromeda byla naštěstí asi nejhodnější z její celé rodiny takže když se Amelia omluvila, řekla že se nic neděje. Sešli schody úplně z nejvyššího patra do přízemí do obývacího pokoje a už na ně čekala celá rodina. Amelia nikdy na Příčné ulici nebyla vždycky zůstávala u svého dalšího strýce jeho manželkou a jejich dětmi Siriusem a Regulusem, když se nad tím Amelie zamyslela uvědomila si že ti už taky jedou tenhle rok do Bradavic. Počkala až všichni postupně se přemýstili krbem pomocí prášku Letaxu až tam zbyla jenom ona a její teta. Amelia si nabrala do ruky prášek, vlezla do krbu, prášek pustila a řekla: Příčná ulice. Cestovala pomocí Letaxu poprvé a určitě se jí to nelíbilo. Bylo jí špatně jak se to celé točilo a potom vypadla na podlahu v děravém kotli a spadli jí brýle. Okamžitě oči zavřela a začala kolem sebe hmatat. Najednou ucítila jak jí je někdo dal na oči. Otevřela oči a zvedla se. Když prošli zkrz zeď na dvorku Amelii se naskytl nádherný výhled. Příčná ulice byla asi nejhezčí místo kde kdy zatím byla byla tak barevná chodilo tam spousta lidí a všude kolek byli nádherné obchody. Vyrazili směrem k nádherné mramorové budově, Amelia u toho zakopávala jak se rozhlížela kolem. Když už doopravdy spadla její strýc ji napomenul aby nedělala ostudu. Došli k budově a ona zjistila že je to banka. A u vchodů stáli skřeti, podle Amelie byli docela hnusní ale měli hezké oblečení což se počítá. Když se strýc domluvil se skřetem vešli za další dveře a ocitli se někde kde to vypadalo jako ve skále. Jeli strašně rychle nějakým vozíkem a Amelii se zase začalo navalovat. Když konečně zastavili, skřet jim podal něco co vypadalo jako k sobě dvě slepené lžíce a řekl jim že až zabočí za roh že s tím mají začít cinkat. Zabočili za roh a uviděli draka byl hezký šedomodrý ale taky strašidelný, začali cinkat a drak se stáhl prošli další chodbou a ocitli se u velkých dveří. Skřet po nich přejel prstem a dveře se otevřely. Vevnitř byl hotový poklad, Amelia si uvědomila že na to zírá z otevřenou pusou. Strýc vytáhl čtyři pytlíčky a ty naplnil kouzelnickými penězi a zastrčil si je zpátky do brašny. Po několika minutách vyšli na ulici a strýc opět vytáhl pytlíčky. Každé své dceři dal jeden a taky dal jeden Amelii a oznámil že se za čtyři hodiny sejdou u děravého kotle. Ameliiny sestřenice se rozešli do všech možných směrů. Teta Amelii řekla ať si koupí všechno co je na seznamu a že si klidně může koupit sovu jestli chce a odešla. Amelia se podívala na svůj seznam a řekla si že by si nejdřív mohla jít koupit hábit protože je nejlehčí. A začala hledat správný obchod jenomže ona byla asi ten nejmarnější člověk ve hledání. Už nevěděla co dál když v tom jí na rameno někdo zaklepal a ona se otočila. Stálá tam velmi mile vyhlížející paní a vedle ní stál chlapec který byl zřejmě v Ameliině věku, spoustu lidí by se k němu otočili zády kvůli tomu že byl zjizvený ale to Amelii nevadilo protože sama měla jizvu přes oko. Paní se zeptala: všimli jsme si že tady zmateně pobíháš, ztratila si se? A Amelia odpověděla: no neztratila ale problém že strýc s tetou mi řekli ať si nakoupím co potřebuji jenomže já jsme tady poprvé a vůbec nevím kde co je. A nechceš jít s námi? Remus jede taky do prvního ročníku. Zeptala se ta paní, Amelia nadšeně souhlasila. Došli do obchodu který se jmenoval: madame Malkinová: hábity pro každou příležitost a Amelia nechápala jak ten obchod mohla přehlédnout. Vešli dovnitř a madame Malkinová se zeptala: jdete do Bradavic drahouškové? Remus nervózně přikývl a madame je odvedla do zadní části obchodu. Zeptala se na velikosti a Amelii podala bílou košili, šedou sukni,  černý hábit, zimní plášť a rukavice, a Remusovi to stejné jenom místo sukně kalhoty. Amelia zaplatila a počkala na Remuse a paní Lupinovou venku. Potom si zašli do obchodu kde si koupili pergameny, pera, inkousty, váhy, kotlík, dalekohled a skleněné lahvičky. Pak zašli do lékárny kde to páchlo jako u Stanleyho v přístěnku (Stanley je jejich domácí skřítek) a tam nakoupili všemožné přísady do lektvarů. Pak zašli do obchodu kde se Amelii líbilo asi nejvíc, všude byly knihy, milovala číst a Remus vypadal že taky. Nakoupili všechny potřebné knihy (byly těžký jako prase). A nakonec k Olivanderovi pro hůlky. Amelia počkala venku před obchodem a Remus se svojí maminkou tam šli po deseti minutách se vrátili rozloučili se s Amelií a odešli pryč. Amelia vzala za kliku a vešla dovnitř, pan Olivander vypadal jako kdyby byl Stanley v lidském vydání. Nejdřív se zeptal jakou rukou bude kouzlit a potom jí začal do ruky dávat jednu hůlku za druhou, ale asi sedmá hůlka byla zřejmě ta pravá protože kolem ní zavlál vítr a z hůlky vystřelili zelené jiskry. Pan Olivander zajásal, Amelia mu dala 7 galeonů a vyšla na ulici. Podívala se na hodinky a zjistila že má ještě půl hodiny čas tak si skočila do prodejny mžrourov. Nejradši by si koupila nádhernou černou kočku ale věděla že strýc nesnáší kočky takže se nakonec rozhodla pro sovu pálenou. Odnášela si ji v kleci, došla do děravé kotle s taškou plné nových potřeb do školy a dokonce jí ještě zbyly nějaké peníze. Pozdravila hostinského a šla si sednout za příbuznými. Nazpátek se bohužel měli vracet zase letaxem. Když vypadla doma na koberec okamžitě se zvedla a rychle vyšla do svého pokoje ke svému podkrovnímu pokoji. Její pokoj byl podle ní nejhezčí místností domě (taky byl asi nejbarevnější) měla nádherně tmavě zelené povlečení, dřevěný psací stůl, zeď polepenou obrázky a že stropu jí visely umělé květiny a na parapetu měla skutečné květiny. Postavila svoji novou sovu na parapet a otevřít klícku aby se proletěla. A řekla si že pokud takhle barevně vypadá kouzelnický svět tak to se jí bude v Bradavicích extrémně líbit.

To jsem se teda rozepsal co?1090 slov ale nečekejte že budou takhle dlouhé všechny kapitoly většina z nich bude krátká tahle je jenom dlouhá protože jsem měl o čem psát. Ale jestli jste si všimli tak už mluvila o Siriusovi a Regulusovi a taky potkala Remuse.

Smík