Holka z párty

13

Už je Sabina měsíc v nemocnici.
Je v kómatu.
Petr je každý den u mě protože mám panické ataky.
Je to moje nejlepší kamarádka kterou znám dlouho je pro me jako sestra a znamená pro mě hodně.

Právě si s Petrem dávám oběd.
Udělala jsem Čínu a musím říct že se povedla.
Po obědě jsme se natáhli na gauč a koukali na televizi.

Začal mi zvonit mobil a já se koukla kdo mi volá.
Volali mi z nemocnice.
Hned jsem to bez váhání zvedla.

"Dobrý den" pozdravila jsem.
"Dobrý den moc nás to mrzí a s velkou lítostí vám oznamujeme že Sabina dnes zemřela."
Do očí se mi nahrnuly slzy.
"Děkuju že jste mi to oznámili nashledanou" s rychlostí jsem to típla s běžela Petrovi do objetí.

"Copak se stalo" hladil mě po vlasech.
"S-S-abina" vykoktala jsem ze sebe.
Hned to pochopil a byl potichu.

Už je to týden co umřela.
Nezvládám to.
Petr je furt u mě a mě přijde že to dělá jen abych se cítila lip ne že chce..
"Princezno objednáme si pizzu?" Pohladil mě po zádech.
"Můžeme" usmála jsem se. Teda spis se o to pokusila.

Petr objednal pizzu a po chvíli šel pro ní.
Seděla jsem na gauči jako tělo bez duše.
Jen Petr byl světlo ve tmě ve které jsem se nacházela.
Přišel po chvilce s úsměvem na tváři a krabicí s pizzou v ruce.

"Péťo děkuju" polibila jsem ho na čelo.
"Za co prosimte"
"Ze jsi tu se mnou"
"Já s tebou budu vždy"

Usmála jsem se a ukusovala trojúhelník pizzi.
Jestli se ptáte jestli Petr jezdí domu.
Ne nejezdi dojel si pro věci a je tu se mnou.
Stará se o mě a vždy mě utěší.

Ani nevíte jak moc si toho vážím.
Přijde mi ze si to ani nezasloužím.

"Dobrou noc princezno" dal mi pusu na čelo.
"Dobrou Péťo"