~5~

6 1 0
                                    

Miluješ více, než si schopná přiznat....

Samu sebe....

Kdykoliv sklopíš oči a vzápětí opět vzhlédneš.

S bolestí na srdci odpovíš, že na počtu útěch nezáleží a že čas neléčí tak, jak by měl.

S pocitem únavy v pomněnkách, které brání slzám, zkoušíš ignorovat.

Emoce, lhostejně krcíš rameny, protože jsou tím, co pokoušíš. Čemu se vzpíráš.

Loučíš se, ale neříkáš sbohem. Znám tvé způsoby.

Mlčky přikývneš, nechceš ranit.

Něčí srdce, připravit o nevinnost, svou zlomenou duší, kohokoliv rozplakat.

Myslíš, že na tom nezáleží. Tvé ruce klesají. Ztrácíš se častěji, než bys měla.

Zavíráš za sebou dveře a já vím, že pokud to uděláš....

Nezabráním slzám. Nezabráním smutku, aby mě ovládl, protože už to nebudeš ty, kdo vejde do místnosti, aby mě utěšil.

Nebude to tvůj hlas, který uslyším, tvá slova o tom, jak odvážná mám být.

Stanu se slepou, zůstanu bezbrannou.

A přitom jsem si jistá, že....

Miluješ více, než si schopná přiznat....

Samu sebe....

Kdykoliv sklopíš oči a vzápětí opět vzhlédneš.

S ironií na rtech, není to čas, co léčí, lámeš řetězy. Uzdravuješ šrámy.

Zavíráš za sebou dveře a já vím, že pokud to uděláš....

Nezabráním slzám. Nezabráním smutku, aby mě ovládl, protože už to nebudeš ty, kdo vejde do místnosti, aby mě utěšil.

Nebude to tvůj hlas, který uslyším, tvá slova o tom, jak odvážná mám být.

Stanu se slepou, zůstanu bezbrannou.

A přitom jsem si jistá, že....

Miluješ více, než si schopná přiznat....

Samu sebe....

Zůstaň dnes večer se mnou, nezhasínej, nepokoušej se vykrást pryč.

Nestavěj zdi, neskrývej, neodháněj mě od sebe.

Pro ten vtíravý pocit, pro všechen ten stesk, který cítím, když přestáváš věřit.

Loučíš se, ale neříkáš sbohem. Znám tvé způsoby.

Mlčky přikývneš, nechceš ranit.

Něčí srdce, připravit o nevinnost, svou zlomenou duší, kohokoliv rozplakat.

Zůstaň dnes večer se mnou, nezhasínej, nepokoušej se vykrást pryč.

Nenechávej mě za sebou, protože bez tebe....

Tahle prázdná ticha nenávidím.


„Nikdy ti neodpustím, pokud odejdeš a zároveň......, to chápu. Respektuji to. Jsou rozhodnutí, která neschvaluji, ale nebudu ti v nich bránit. Věřím, že i já pro tebe něco znamenám, že jsem jedním z důvodů, proč váháš. Jen si někdy přeju, abys věci viděla mýma očima, abys samu sebe viděla takovou, jakou tě vidím já, protože ten pohled........ uzdravuje. Ne čas, jen ty."


~BLUE BUTTERFLY~Kde žijí příběhy. Začni objevovat