Nic není reálné
Mé pocity jako horská dráha
Obraz motá se, chodit mi nepomáhá
Slyším je, slyším!
Avšak je to reálné?
Postavy jako stíny
Prosím, ať už to přestane!
Ublížit chtějí mi, víc a víc
Nedokážu ve strachu žít
Prosím pomoz mi
Vem si mě dřív
Na cestu prokletou, mnoha lidé se bojí
Já jsem připraven, prosím ať to bolí!
Utrpení, jež jsem nezvládal
Z výšky radost vidím
Padám mezi oblaky, padám
Jako hvězda ryzí
Píšu, o čem toužím
Připadám si jako cizí
Nejsem to já, ne
Rudé moře však na betonu je.
