Fyzikální oneshoty

U stolu od barev

,,Ona to je totiž taková nádhera! Každý může vidět něco jiného, jiný význam, emoci! Každý se může ve všech těch dílech najít! A nikde nejsou hranice! Člověk může tvořit... cokoliv!" Tuba s úsměvem přikyvovala a pozorovala, jak Bublinka vzrušeně vypráví o kráse výtvarného umění. ,,Hudba je ale přece stejně krásná. Noty a melodie taky znamenají pocity." Odpověděla Tuba. ,,Ano! Jak umění, tak hudba, jsou tak krásné plody lidské činnosti! A když se dají dohromady..." Bublinka zalapala po dechu. ,,Krása." Přivřela oči a spokojeně přikyvovala. ,,Jako ty." Špitla Tuba, která vnímala Bublinčiny rty více, než chválu co se z nich řinula. Bublinka trhla hlavou a podívala se na Tubu. Očima prozkoumala její obličej a rozpačitě se usmála. ,,Hudba a umění k sobě jednoduše neoddělitelně patří..." Položila dlaň na Tubinu tvář a civěla jí do očí. Tuba jí něžně sejmula kulaté brýle a položila je na stůl pokrytý vrstvou zaschlých pestrých barev. Odhrnula jí z obličeje pramen světlých vlasů za ucho. Bublinčinu tvář pokryl ruměnec. Když tu uslyšely svižné kroky za dveřmi, které se vzápětí s těžkým skřípotem pootevřely!

Stál v nich lehce vykulený Sláma. ,,Ehh- pardon..." Bublinka odstoupila od Tuby a tak teď stály vedle sebe, opíraly se o stůl a zmateně zíraly na ještě zmatenějšího Slámu. ,,Jo já- samozřejmě mlčim jako hrob." Slámu najednou přes ruku plácla čísi cizí ruka a zatahala ho za lem košile. Bublinka a Tuba se na sebe vyděšeně podívaly. ,,Víte my... aniž bych o tom věděl, tak vim, totiž- mysleli jsme, že tu bude volno." Uklidňoval je Sláma a lehce šťouchnul do dveří, aby se otevřely o krapet víc. Vedle Slámy stál Háro, který byl v podobném šoku, jako všichni ostatní. ,,Aha!" Oddechla si konečně Tuba. Bublinka popadla své brýle, narazila si je na obličej a párkrát přes ně zamrkala, než i ona pochopila situaci zklamaných fyzikářů. ,,Máte plný kabinet?" Zazubila se. ,,No... jo. Kolega." Ukázal Háro bradou směrem vzhůru a lehce protočil oči. ,,Napadá mě skvělej vtip-" ,,No to radši půjdem!" Přerušil Slámu Háro a chytil ho za pas. Omluvně se usmál na doomed yuri v učebně výtvarky a zaklapl za nimi dveře.

Bublinka s Tubou se na sebe pobaveně rozchechtaly. ,,Tak nejsme samy, co?" ,,To jsem vlastně docela ráda." Smála se Bublinka, zasněně se otočila zpět na Tubu a své trochu ušmudlané brýle znovu odložila na pracovní stůl.