Zasněná láska ( Erkenci kus )

66 díl - bouře na obzoru

Can je se Sanem v knihovně kterou otevírá Mevkibe jsou tam sami

Sanem : ,, Cane vážně si toho moc vážím mockrát Vám děkuji "

Can : ,, za co ? " opře se o stěnu blízko Sanem 

Sanem : ,, no přece za všechno kdyby jste tam nebyl nic z toho by nebylo " 

Can : ,, ale ty mi přece nemusíš děkovat to já tobě nebýt totiž tebe neznal bych tenhle svět " jsou tam blízko u sebe a najednou přijde Mevkibe 

Sanem : ,, měli by jsme si od sebe nechávat trochu odstup, protože nechci aby to někteří lidi chápali jinak " 

Can : ,, přesně tak " 

Sanem : ,, všechny ty knížky jsou opravdu moc krásné, kdybych mohla tak bych si četla do konce života máte to taky tak ? "

Can : ,, taky " přiblíží se opět k Sanem 

Sanem : ,, lehla bych si na louku a četla si tam nebo bych si četla v parku na lavičce a možná bych četla i při chůzi přečetla bych všechny knížky co by byli o lásce ale na to by mi jeden život nestačil, že ? "

Can : ,, ne na to by ti určitě jeden život nestačil ale možná stačí jedn zamilovaná knížka není to takhle ? Galapágy tam si chtěla přece jet ? "

Sanem : ,, Galapágy ? "

Can : ,, četla jsi to ? "

Sanem : ,, ne nečetla "

Can : ,, je to o době před jedním milionem let to tě muže zajímat "

Sanem : ,, před jedním milionem let ? jak jako  " zmateně řekne a otevře knihu 

Sanem : ,, pro Sanem a láskou co vydrží jeden milion let tvůj spolucestující cože ? To jste mi tam napsal Vy ? " řekne zmateně a skoro se políbí ale zjistí, že na ně někdo kouká

Sanem : ,, no zrovna teď se v naší čtvrti chystáme poskytnout materiál na milion let pomluv "

Can : ,, to jde z generace na generaci co ? "

Sanem : ,, od dědů k vnukům tak to tady už chodí "

Can : ,, jo všimnul jsem si "

Sanem : ,, raději půjdeme "

Can : ,, taky si myslím "

Narazí na Leylu a Emreho 

Can : ,, Emre " 

Emre : ,, brácho "

Can : ,, jak je ? "

Emre : ,, dobře jen jsme se zastavili "

Can : ,, jo " 

Večer doma Sanem sedí u svého stolu a zase si povídá sama pro sebe 

Sanem : ,, v tom bude určitě nějaký háček jak to, že tě najednou zajímá naše čtvrť a to tvoje důvěrné chování je to všechno jenom přetvářka, ale já tě pořád sleduju sleduju tě Emre Divite jedna jediná chyba a vrhnu se na tebe to si piš "

Mevkibe : ,, ty jsi pořád vzhůru jdi spát už je pozdě " nakoukne ze dveří 

Sanem : ,, jo mami neboj se už jdu " 

Mevkibe : ,, posliš dali jsme si sice do těla ale bylo to fajn, že jo ? " najednou se vrhne do pokoje a sedá si na postel 

Sanem : ,, aha takže si chceš ještě trochu pokecat no jo bylo to fakt super mám z toho radost podařilo se ti něco fakt moc krásného " sedne si k mámě