Už jsme se měli připravovat na ten koupák ale ty rány dopice Ja se bojim..
Sla jsem do koupelny vzala jsem si plavky a rekla jsem si potichu "fuj Ja jsem tlustá ok nebudu žrát.." vzala jsem si přes to normalne oblečení a vyrazila jsem si vzít boty mikinu a bundu protože přece je zima.
Sedla jsem do auta a jeli jsme a v ate jsem si vzpomela na toho Petr a rekla jsem si v hlave *no co mu udelam?? Jo už vim! Uprostřed koupáku mu stahnu plavky jo!! Ty pico to bude ostudaa teš se Petříčkuu!* zaculila jsem se "co se tak culíš špunte?" Zeptá se Marek "ale nic ale nic" culim se celou dobu.
Dojeli jsme na ten koupák a asi skusim na ty rány zapomenout a proste si budu užívat.
Už jsem sla do šatny kluci sli do klucicich pak jsem si dala ručník přes ruce aby to nebylo vidět tak jsem vysla a videla jsem už kluky prisla jsem k nim a rekla jsem "pujdem už do vody?" Vsichni kyvli tak jsme sli koukali se na me divne vim proč no.
Ale pak to přišlo hihi petre nezávidím ti sli jsme uprostřed a Ja jsem mu stáhla plavky a zacala jsem se smat "pomsta!" Všechny pohledy se upirali na nej on se zarazil a byl cervenej až na prdeli ale pak si ty plavky vytahl pak k nám prisla ochranka oba dva nás čapli a jeden zařval "a ven!" Odvedli nás do šatny samozřejmě me do holcicich a petra do klucicich tak jsme se preclekli a kluci sli taky tak pak jsme vylezli ven a vsichni se na me zacali koukat jak kdyby me chtěli zabit.. supr..
Když jsme přijeli zpátky tak proste dělali ze tam nejsem takže jsem chodila proste za nimi byla jsem tam navíc tak jsme prisli zpátky na pokoj lehla jsem si na postel usnula jsem..Pohled petra:
Nesnasim ji! Proč mi to kurva udelala! Pico vole zabiju ji nesnasim! Kunda!
Ješteze usnula a my jdem bez ni na večeři ignorovali jsme ji vsichni.
Došli jsme do te haly a promluvil simik "hej bratia nemôžeme ju takto ignorovať videli sme čo má na tých rukách.. ako viem to čo urobila Petrovi na tom kúpalisku tak bolo trochu veľmi no.. ale chlapci čo keď sa jej niečo stane? a keď nebude jesť bude mať anorexiu.. bratia.. prosím.." všichni promluvili dohromady "ne" tak jsme se šli najíst a u stolu jsme si povídali "hej hoši? Ja se omluvam ze skáču do řeči ale budu vydávat novej song.." rekl smutne sofian a pak simik se ho zeptal "tak to je dobre! prečo si tak smutný?" "Je mi teď poslední dobou docela spatne a dal jsem to do toho textu ale už se to zlepšuje.." pak promluvil Viktor "broo my jsme tu vždy pro tebe vsichni.." "Dekuju" rekl sofian a začal papkat tu večeři pak jsem promluvil Ja "hej Ja jsem poznal takovou hodnou a hezkou holku fakt se mi libi a nechci ji jen na jednu noc jak ostatni kurvy ale k ni něco cítím.." dominik se zepal "jak se jmenuje?" "Anastázie ummm asi Č.. jo čadková!" Po dlouhy době zase promluvil willda "hej to je mega pěkný jméno! Stazka,any,stázinka a dal nevim" David zařval "jak vypadá!?" "No já vám ji ukážu" vytahnu mobil:(Mega random😭)
Ukázal jsem jim Stazku "ty picooo tu ber!" Zarval David "pššt! Davide neřvi" promluvil se smíchem calin.
Pak jsme sli na pokoj a simik zkontroloval rozku jestli spinka "spí ale plakala." Rekne smutne simi.
Pak jsme sli spinkat vsichni.
Rano:Pohled rozky:
Rano me vzbudil simi "Rozii je ráno ideme na raňajky".
Sli jsme vsichni ale teď jsem si povídala jen ze simim proste simi je neskutečne hodnej kluk mam ho hrozne rada.
Po snídani jsme si balili domu protože už odpoledne jedeme zpátky domu.
Simi mi bude hrozne chybět..O týden později:
Se mnou to jde furt z kopce furt me ignorujou Petr si nasel nějakou holku jmenuje se..? Umm jak ze to bylo..? Jo! Už vim Anastázie ale ona je ke me hrozne hodna a mam ji hrozne rada ona je úplně bobina ona se o me stara jak o vlastní dítě jo vlastně bydli u nás no.. ale to jsem rada ona mi hrozne pomáhá Ja si myslim ze kdyby tu nebyla tak tu asi taky už nejsem..
dneska rano jsem se vzbudila a na stole jsem mela vzkaz a nějaký papaní tak jsem si to přečetla a malem jsem omdlela bylo tam "ahoj rozi nechtěla jsem te budit ale Petr je v nemocnici tak jsme teď u nej prý to je s nim zlé srazilo ho auto" zacala jsem brecet oblekla jsem si nějaký baggy triko "president of sexico" a vybehla jsem sprintem z domu bezela jsem asi půl hodiny a cela zadychana jsem dobehla k nemocnic se divím ze jsem nedostala nejakej astmatickej záchvat.. Hm husty.. no tam jsem sla na recepci "dobry den Petr Adámek je jaký pokoj?" "může jen rodina.. jste rodina?" "Ano!" "V klidu holka.. je to pokoj 300" ty pico to je nejvis a Ja se bojim výtahů super.. DOPICI! "Dekuju moc" sla jsem nakonec do výtahu a pak jsem sla do toho pokoje a vstoupila jsem "dopice Ja už nemuzu.." vsichni se na me koukli a pak jsem se koukla na petra DOPICI! On vypadá jak mrtvej.. hned jsem zacala brecet a prisla jsem tam.. "peťuli.." vzala jsem si do ruky jeho ruku a zacala jsem ho hladit on vypadal hrozne.. chudak... pak se zeptala Stazka "jak si se sem dostala?" "Bezela jsem přes cely Brno.." furt jsem brecela a vsichni se na me koukli s chápavým pohledem....Tady dalsi kapitolkaaa! Konecne delší ale mam hodně nápadů takže dobreee
Omlouvam se za chyby❗️
Miluju vass🫶🏻🥹