1. Kapitola - Diethylamid kyseliny lysergové

5 1 0
                                    

,,Damone, dneska jdu do klubu. Nepůjdeš se mnou?" zeptal se mě můj nejlepší kamarád Leo. ,,Nevím, dneska asi ne." odpověděl jsem zamyšleně. Bylo mi trochu líto Lea odmítnout, protože nemá moc kamarádů, ale musel jsem. Nechci zase jít sám domů potmě s pocitem, že mě někdo pronásleduje. Leo smutně pokývl hlavou. ,,Dobře. To nevadí. Vím, že máš teď... Těžší období. No, víš ty halucinace a tak." Podíval jsem se na zem. Vždycky se cítím jako když mě lidi mají za blázna. Zvedl jsem oči a usmál se. ,,Díky, že mě chápeš."

Zaklepal jsem na dveře od mamčina bytu. Často ji chodím navštěvovat. Je tam sama. Po chvíli mi otevřela a přívětivě se na mě usmála. ,,Ahoj, Daei! Tak ráda tě vidím." Úsměv jsem jí vrátil a vstoupil do jejího bytu. ,,Mami... Chyběla jsi mi. Moc." povzdychl jsem si. Mamku mám opravdu moc rád. Sedl jsem si na gauč, zatímco ona si sedla na křeslo naproti mně. ,,Jak jde studium?" zeptala se mě jejím nádherným hlasem. ,,Ale jo, jde to. Mohlo by to být i lepší. Musím být lepší. Jestli se nezlepším tak-" Mamka mě přerušila. ,,Daei. Já vím, že nesnášíš neúspěch. Ale vsadím se, že tvoje studování, je dost dobré na to, aby ses stal neurologem, jako jsi vždycky chtěl. Nebuď na sebe tvrdý. Nechci abys zase skončil v nemocnici jako minule, protože jsi se místo spaní učil a nakonec jsi omdlel." Ona je úžasná. Stará se o mě. Má o mě strach. Co víc bych si mohl přát? ,,Mami, vždyť já ti chci jenom udělat radost. Nechci tě zklamat." pronesl jsem. ,,Já budu šťastná když budeš v pořádku." Povzdychl jsem si.

Mamka to taky v životě neměla lehké. V dětství její rodina neměla moc peněz, ale jinak bylo poměrně šťastné. Vdala se ve věku 19-ti let. Když jí bylo 20, pracovala jako sekretářka. Nadřízený, pro kterého pracovala, ji bohužel znásilnil. Ale protože měl hodně peněz, unikl spravedlnosti. Mamka si dítě nechala a narodila se Madison. O pět let později porodila mě. Jak už jsem zmiňoval, otec Yule se k ní taky nechoval dvakrát nejlépe. Yule je chladný člověk. S Yulem se rozvedla, když mi bylo 9. To pro ni taky nebylo jednoduché. Všechno vyvrcholilo tím, že zemřela Madison. Genesis obdivuju. Je silná. Kdybych zažil to stejné co ona... Asi bych to nezvládl. 

Je jedenáct hodin večer. Sedím na gauči a koukám na televizi, kterou nevnímám. Píská mi v uších. Bolí mě hlava. Tlačí mě na hrudi. Zase mám pocit, že mě někdo sleduje. Je to takový ten pocit, že za mnou někdo stojí a drží moje ramena. Co když to není jen pocit? Co když-

Kolem hraje hlasitá hudba. Barevná světla rychle problikávájí. Všechno okolo mě mi připadá nereálné. ,,Leo? Nemáš dávku navíc...?"

Welcome to your new home (Slenderman story cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat