Zamilovaná do špatného

1.Etapa mého života

Byla jsem obyčejná holka která chtěla být štastná hodná a hezká ani jedno se mi však neplnilo štastná jsem nebyla kvůli tomu že jsem nenáviděla svou postavu takže jsem nebyla ani hezká a kvůli tomu všemu jsem nebyla ani hodná svoje potíže jsem zchazovala na druhé i přes to že jsem nechtěla chtěla jsem aby mě měli aspon trochu rádi. Pokaždé jsem se i zamilovala do špatného kluka jeden byl na mě zlí druhý mě zas využíval a třetí se jen chlubil věcmi co se nikdy nestali ale později jsem si na tohle všechno zvykla byla jsem prostě jen zvyklá. Ale jednou jsem šla na nějakou rodinou oslavu byla fajn ale potom jsem si tam začala povídat s jedním klukem Tobym byl trošku jiný měl rád metal a to je vůbec ale co už strašně dobře se mi sní povídalo byl milý a hodný to se mi líbilo povídali jsme si celý večer byla sranda do té doby dokud m nepřišla zpráva že mám jít domů samozřejmě se mi domů nechtělo konečně jsem se cítila tak jako dobře pomáhal mi psát zprávy abych tam mohla být dýl ale to zřejmě vůbec nepomohlo takže jsem domů musela. Když už jsem dorazila teda domů myslela jsem jen na ten večer a teprv potom mi došlo že jsem se asi zamilovala nejhorší na tom bylo že je to moje rodina. Snažila jsem se abych na něj nemyslela ale moc to nešlo. Každý den jsem si psala deníky abych na to všechno zapomněla. Věděla jsem že ho dlouho neuvidím i když bydlíme ve stejném městě,,,,Ano je to tak ale vůbec jsme se neviděli a když jo tak jsme dělali že se neznám. Trápila jsem se přes rok potom už jsem to vzdala když přešlo pár měsíců a pak s blížila další oslava byla jsem nervozní, ale pořád jsem si myslela že to bude v pohodě že to zvládnu. První hodinu jsem se sním vůbec nebavila potom jsme si začali trochu povídat, povídali jsme si o všem možným až mě to překvapovalo ale nevím proč když ani nevěděl že si mi líbil. Když oslava skončila tak jsme jeli domů a já s divným pocitem ale neřešila jsem to napsala jsem mu i dopis v kterým stálo: píšu anonymně protože nemůžeš vědět kdo jsem a kdyby jsi to věděl budeš překvapený nebo zklamaný to nevím jen jsem ti chtěla říct,,,napsat že tě mám ráda a líbí se mi tvé chovaní ale spolu být nemůžeme a za druhé ani nevím jestli máš holku. Takhle zněl dopis který jsem mu nikdy nedala do schránky,, Ano až tak blbá jsem byla . Časem už jsem na to zapomněla a pokaždé když se sním mám sejít tak si říkám  že je to jen minulost a beru ho jako rodinu už to není kluk který se mi líbil je to jen rodina. Takhle moje 1. Etapa mého života končí