Rytmus Temnoty

2. Stíny v zákulisí

Dny plynuly a výhrůžky pokračovaly. Každý dopis byl temnější než předchozí, a zatímco členové Stray Kids a ITZY se snažili zůstat klidní, napětí v jejich skupinách rostlo. Manažeři jim doporučili, aby omezili kontakt na veřejnosti a vyhýbali se společným akcím, ale to jen posílilo jejich odhodlání zjistit, kdo je za tím vším.

Jednoho večera, po vyčerpávající zkoušce, se všichni sešli v malé kavárně na okraji města. Místo bylo útulné a nenápadné – ideální místo pro tajnou schůzku. Seděli pohromadě u rohového stolu a sdíleli své obavy a myšlenky.
„Mám pocit, že nás někdo sleduje už několik dní,“ přiznala Ryujin a rozhlédla se kolem. „Vždycky, když jsem venku, mám pocit, že za mnou někdo je.“ Felix jí položil ruku na rameno. „Neboj se, jsme v tom společně. Nenecháme tě v tom.“ „Ale co když to je někdo, koho známe?“ zeptala se s obavami Yuna. „Co když je to někdo z našeho okolí, kdo chce, abychom se rozešli?“ Hyunjin přikývl. „Myslím, že bychom se měli zaměřit na lidi, kteří nám závidí nebo kteří nesnášejí naše spolupráce. Takových lidí je bohužel spousta.“ „A co třeba nějaký fanoušek?“ navrhl Bang Chan. „Někdo, kdo se cítí ohrožen našimi společnými vystoupeními.“ „To by dávalo smysl,“ odpověděla Lia. „Ale pořád je tu něco, co mi na tom nesedí. Tohle působí jako něco víc než jen obyčejná žárlivost.“ V tu chvíli se k nim přiblížil číšník a položil na stůl další obálku. Všichni ztuhli. Dopis byl stejně jako předchozí – červený inkoust, elegantní písmo, které jako by vysílalo mrazivé varování. „Toto je vaše poslední šance. Pokud nepřestanete, přijdete o všechno.“ Han si dopis prohlížel se znepokojením. „Tohle už není jen výhrůžka. Je to ultimátum.“ Yeji se zamračila. „Nebojím se výhrůžek. Chci vědět, kdo nám to dělá. Chci pochopit, proč někdo tak nenávidí naše spolupráce.“„Musíme se na to zaměřit,“ řekl Changbin s odhodláním. „Uděláme vlastní vyšetřování. Sledujme každý detail, každý podezřelý pohyb.“ Zbytek večera strávili v kavárně, plánovali a dohodli se, že budou postupovat opatrně a zůstanou v kontaktu přes tajnou skupinovou konverzaci, kterou nikdo jiný nezná.

O několik dní později

Když Seungmin odcházel z nahrávacího studia, zahlédl na ulici temnou postavu, která se schovávala ve stínu za rohem. Zastavil se, jeho srdce se rozbušilo a ohlédl se, aby zjistil, zda ho někdo sleduje. „Seungmine?“ ozvalo se najednou za jeho zády. Otočil se a spatřil Liu. V jejích očích byly obavy. „Taky jsem ho viděla,“ zašeptala. „Někdo nás sleduje.“ Rozhodli se, že postavu budou sledovat. Když se však přiblížili, zjistili, že stopy po osobě mizí v hustém davu na rušné ulici. Byla to jen další připomínka, že každý jejich krok je sledován a že se blíží k něčemu nebezpečnému.

Kdo si myslíte, že je sleduje? Je to ten číšník? To se dozvíte příště 😁