Part 6- Hádka

171 12 3
                                    

Pohled Heidi:

Ležela jsem na pokoji a poslouchala písně, když najednou ke mě do pokoje vtrhl Niall a začal ma ne křičet ,,To si snad děláš prdel ne?! " nechápavě jsem se na něj podívala a odpověděla ,,Nechápu o čem to tady mluvíš. " a snažila jsem se ho udržet v klidu. ,,Ne?! Vážně nevíš?! Takže asi ani nevíš proč mi Loui říkal, že se chceš stát jedním z nás co?!" a to byla poslední kapka ,,Hele, nevím kde to Louis vzal, ale ano chtěla." řekla jsem a on se na mě jen podíval a řekl ,,V tom případě se už s tebou nechci výdat...Sbohem" řekl a prásknul dveřmi. V tu chvíli jsem se rozbrečela a dala hlavu do dlaní.

Pohled Nialla:

Když jsem zabouchl dveře od pokoje Heidi, uslyšel jsem ji plakat, to mi rvalo tak jsem prostě zdrhnul... Zastavil jsem se až na mém oblíbeném a zároveň tajném místě, tam jsem se ovšemže rozbrečel a opět se vedle mně  posadil Louis. Když jsem se na něj podíval měl úplně rudé oči, takže se s Eleanor taky pohádal. Bylo ticho, které jsem potom přerušil ,,Kvůli  čemu jste se pohadali"a on se na mě podíval ,,Řekl jsem ji, že mám jinou" řekl a rozbrečel se tak jsem ho přátelsky objal ,,Proč ty?" když to řekl vzpomněl jsem si na naši hádku a to mě nakoplo... Zvedl jsem se a díky své schopnosti jsem mu vlezl do hlavy a řekl mu at se s El usmíří a on na mě kývl a já se rozběhl zpět do nemocnice... Jakmile jsem doběhl k jejímu pokoji, spala. Sedl jsem si k ní a pozoroval jak pokojně oddechuje. Asi ve 3 ráno začala křičet ,,Né Nialle! Neopuštěj mě ja nechci být jednou z vás!" A pak se probrala...podívala se na me tázavým pohledem a ja ji silně objal. Když se vzpamatovala objetí mi oplatila a tak jsme tam seděli v objetí asi půl hodiny a najednou jsem si všiml, že znovu poklidně oddechuje, tak jsem ji položil na postel a čekal co bude ráno...

Pohled Heidi:

Když jsem se  v noci probudila, uviděla jsem vedle sebe Nialla, který mě po chvíli pevně objal... po chvíli jsem se rozhodla mu objetí oplatit a tak jsme seděli dlouho a pak jsem asi usnula, protože si už nic nepamatuji...
Ráno jsem měla strach, že se mi to jen zdálo, a tak jsem se otočila a spatřila prázdnou židli....opět jsem položila hlavu do dlaní. Po chvíli se otevřely dveře doktor a ptal se ,,Slečno...v noci po ukončení návštěvních hodin zde byl kluk tak jsem ho vyhodil a tak pořád sedí před pokojem....chcete aby vás i  nadále navštěvoval?" bez přemýšlení jsem řekla ,,Ano" a on otevřel dveře a vyšel z nich...po pár minutách se dveře znovu otevřeli a v nich stál on v celé své kráse ...

Ahoojky tak tady je po delší době další část a za tu dobu se omlouvám ale měla jsem úraz ale teď jsem ready na psaní dalších snad i delších částí ☺

♡ I UPÍŘI UMÍ MILOVAT ♡ (one direction)Kde žijí příběhy. Začni objevovat