(p.a. tyhle kapitoly trošku víc o Petrovi a moc děkuju za 1k přečtení <3)
Petr
Je konec května, což znamená,za měsíc prázdniny a klid od školy.
Dneska jdu poprvé k psychoušovi.
Nevím co mu tam mám jako říkat...že jsem se chtěl zabít, kvůli holce?
Zní to strašně,ale něco na tom bude.
Val říkala, že mi pomůže,prý je nejlepší,ale radši tam se mnou půjde.
*
Petr
"bude to v pohodě jo?" podpořila mě Val před nemocnici.
Kývl jsem a vešli jsme dovnitř.
"neboj se, půjde to dobře" pohladila mě po ruce.
Jsem posraný z toho.
Neumím někomu cizímu... vlastně nikomu vyjádřit jak se cítím,nechci je tím otravovat, vše si vyřídím sám.
"pán Adámek?" zavolala sestra do čekárny.
"běž" pohnala mě Val.
"dobrý den" pozdravil jsem.
"dobrý den,támhle dozadu za panem doktorem" pobídla mě.
Naposledy jsem se podíval na Val, povzbudivě se usmívala.
"nebojte my nekoušeme" zasmála se sestra.
haha vtipné.
*
Petr
"tak ještě dáme termínek na příště ano?" vzal do ruky kalendář doktor.
Na příště? já myslel,že žádné příště už nebude.
"jo" řekl jsem.
"tak kdy by vám to vyhovovalo?...24.6.?" pozvedl obočí.
nikdo nemá narozky? máma ne,Val má na začátku. okey.
"jo může být" chci odsud už pryč.
"jsme domluvení,berte léky...nashledanou" natáhl ruku na potřesení,kterou jsem přijmul.
"nashle" otočil jsem se a vypadl.
"tak co? mluvili jste o-" zeptala se Val zvědavě.
"jo o sebevraždě" zamumlal jsem.
"máš termín na příště?"
"24.6."
"a léky?"
"můžeme jít domů?" řekl jsem už trochu nepříjemně. Nejsem žádný krypl,aby se tak vyptávala.
"jo promiň" zašeptala.
*
Petr
"dal sis léky Petře?" zeptala se mě Val,hned když jsem došel na zastávku.
"jo dal" políbil jsem ji a objal.
"dobře"
"můžeme jít?" spojil jsem naše ruce.
přikývla.
*
Petr
"co máš tuto hodinu?" zeptal jsem se, zatímco sedíme v kabince na záchodech,kde můžeme mít aspoň chvíli klid.
"ajinu asi"
"dobře" opřel jsem se o její rameno a zavřel oči.
"a jsi v pohodě?"
Zvedl jsem hlavu a podíval se na ní.
"jak jako v pohodě?" nadzvedl jsem obočí.
"no...jestli se cítíš fajn,jestli nemáš nějaké myšlenky...co ten hlas?"
Okey...vím že se o mě bojí, ale už mě to nebaví. Pořád se ptá na jedno a to samé..
"jsem v pohodě"
"měli by jsme jít na hodiny" postavil jsem se a podal ji ruku.
Vyrušila mě z komfortní zóny, nemůžu tu být dál.
"jo asi jo"
...
"tak pa...po škole se neuvidíme, musím pomoct mamce" vtiskla mi dlouhý polibek.
"okey" usmál jsem se a odešel.
"hej! Petře!" ozval se za mnou známy hlas.
Niki.
"co?"
chytil mě kolem ramen.
"nechceš dneska ke mně fešáku?" na tváři se mu pohrával úšklebek.
On o tom ví..Měli jsme jeden deeptalk a všechno jsem mu řekl.
Podporuje mě ve všem a chápe mě, též si něco zažil.
"párty?"
"nee party ne..jen my dva a film" zaflirtoval.
Jsme trochu přiteplení. Uznávám.
"hm beru, aspoň přijdu na jiné myšlenky"
"já tě vždy přivedu na jiné myšlenky" kmitl obočím.
Oba jsme vybuchli smíchy.
"okey a v kolik?"
"pokud máš čas hned? tak můžeme jít rovnou a objednáme pizzu"
"nemám nic proti"
*
Petr
"a proč vlastně nejsi s Valerii?"
právě sedíme u Nikiho v obýváku a chálujeme pizzy, které jsme objednali.
"prý pomáhá mamce" pokrčil jsem rameny a dál se věnoval svému kousku.
"a co ty? v pohodě? žádný hlas? promiň že se tak ptám,ale nechci,aby mi umřel můj jediný nejlepší kamarád"
"chápu,v poho...hlas tam pořád je,nikdy neodejde,ale ozývá se minimálně. A cítim se fajn, skoro vůbec se mi netřesou ruce,ale to je díky těm práškům" zakýval jsem hlavou.
"bereš je pravidelně jo?"
"jo"
"a co ty a holky?" změnil jsem téma.
"hele já vím, že je to pro tebe blbé téma jo? ale já tě mám rád a nechci tě ztratit....tohle vyznělo sakra gay,ale víš jak to myslím" usmál se.
"cítím se dobře, prášky beru pravidelně a nepodvedl jsem Val" povzbudivě jsem se usmál.
"dobře"
Petr
S Nikim jsme si to užili, bavili jsme se, jedli,pili, čuměli na horory a pak se následně i strašili. Bylo to fajn odreagování.
Teď ale jdu zase do školy,jdu směrem k Valinému baráku,kde se už naproti mě rozebíhá.
"ahoj!" skočila mi do náruče.
"ahoj, chybělas mi" políbil jsem ji do vlasů.
"ty mně taky"
"měl jsi léky?" A je to tu. Odtrhnul jsem ji od sebe.
"Můžeš už prosím přestat? snažím se na to nemyslet a myslet jen na tebe,abych byl šťastný a ty mi každé ráno, když se potkáme říkáš jestli jsem měl prášky? Beru je každý debilní ráno ani jednou jsem nevynechal...nechci aby ses ke mně chovala jak ke kryplovi Val, omlouvám se ale tohle fakt ne a ano měl jsem je"
asi jsem to přehnal.
"promiň,jen jsem chtěla-"
"Val já vím, že mi chceš pomoct, ale takhle mi moc nepomůžeš, promiň" rozhodil jsem rukama
kurva.
"já promiň"
