SEN A NEBO SKUTEČNOST ? // STEIN27

Trapas

Zastavím ho a vlastně už teď vím že to byla chyba.

"Jo ?" otočí se na mě bez úsměvu.

Nic neřeknu. Jen ticho.

Očami mu sjedu na rty a ja na ně dostanu chuť..

Ani nevím kde tohle všechno se ve mě vzalo.

No jediný co vim, je to, že to je zlý.

"Ale nic" pohled umístním jinde.

"Jak nic ? Pro něco si mě zastavila ne?" kdybys jen vědel pro co.

"Petře nech to bejt, už jsem jsi to rozmyslela" divam se do země.

On opět zavře dveře a opře se o ně.

Cejtim jeho pohled na mě, no neříka nic.

Zavládne tu takové ticho že je snad slyšet i tlukot mýho srdce které má teď rychlejší tempo jako obvykle.

Je mi úplně trapný to ticho prolomit a vlastně ani nevím jak bych ho prolomila takže si jen prohlížim zem a čekám.

"No co ? Povíš mi to ?" konečně.

Mněla jsem pocit že z toho ticha snad umřu.

"Říkam že už nic" pohledem jsi pořád prohlížim tu nezajímavou zem až mě bolí oči.

Chtěla bych vidět jeho pohled kterej je zameranej pořád na mě ale..

Vlastně proč ne ?

Pohledem se přemístním na něho a vidím že mě přímo očami zabíji.

Vlasý má padle až v očích, rty nemají žádnou emoci a ani se nehne.

"Na co tak koukáš ?" promluvím když už mi to je nepříjemný.

"Já čekám až mi to vyklopíš" vlasy si prohrábne a já se mu konečně můžu podívat do očí.

Ani nevíte jak krásny a tajemný oči má.

Ztrácim se v nich pokaždé co se tam kouknu.

"Nevim Petře, nevim ani proč jsem tě zastavila" řeknu najednou.

"Notak, nelži mi" podešel ke mě a ruky si dal kolem mýho pasu.

Pod jeho dotyky se pokaždý zachvěju.

"Petře je už hodina musíme jit nechci vymeškávat školu" řeknu a otevíram dveře.

"Jak chceš" promluvi na me nasrane a vyjede ven.

Nechápu proč je tak vytočenej, nakonec bych i tak mnela bejt já ta co se na neho zlobí.

Přijdu ke dveřím a tam zastavim.

"Delej otevírej" řekne a ruce si dá do kapes.

Upnu na neho pohled a na to hned otevřu dveře.

"20 minut jste tady nebyli, to je akorát tak do ředitelny" vyjede na nas hned naše třídni a já sklopim hlavu dolů.

"Kde jste byli Kairo ?" a do prdele.

Nemůžu přece říct že jsem s Petrem byla na hajzlech jeste by si z toho vzali neco víc a já nepotřebuju bejt pomlouvána po škole.

"No my jsme-jsme byli na-na.." nevedela jsem nic vymyslet.

"Byli jsme na hajzlech" ten Petr držet hubu neumí.

"Uu cos mu kouřila ?" zasměje se blonďák v zadní lavici a já se začnu cejtit dost trapně.

Holky si mezi sebou šeptali a já dostala divnej pocit.

"Co závidiš že neklečela před tebou ?" Petr blonďáka umlčí slovama a já si utíkam sednout za Oli do zádu.

Takovej trapas.

Nenavidim ho za tohle.

"Můžeš si prosím sednout na mé misto Oli ?" promluví na ní a já jen tiše sedím.

"Jo jasně" zbalí si věci a sedne si před nás.

Petr si sedne ke mě a já se od neho odtáhnu co nejdál to jde.

Natisknu se na stěnu a jen poslouchám učitelku co vyprávi.

No po pár sekundach cejtim jeho prsty na mým stěhne.

Jezdí s nima nahoru a nadol. Přivru oči od slasti.

"Petře přestaň prosím" šeptnu a chytnu mu ruku čímž ho zastavím.

"Psst" šeptne mi no u toho všeho se kouká dopředu na učitelku a dělá že poslouchá.

Ruku kterou jsem ho chytla mi teď chytí on a položí mi ji na stůl a hlavou ukáže na tabuli ať píšu.

Jasný já mam psát a on se zabávat.

Ale asi by me pak zabil a proto začnu odepisovat veci z tabule.

On mě pořád hladí, až se mi přesune na vnítřní stranu stěhna a nohy mi od sebe roztáhne aby mněl lepší přístup.

Po vnitřni straně jede horu a jedním prstem mi přejede po místu až se zhluboka nadechnu a kousnu jsi do rty abych nevydala žádnej zvuk a kalhoty mi začne rozepínat.

"Petře jsme ve škole přestaň prosim tě" kouknu se na něho.

"Pst a odepisuj" opet mi rozkáže a já začnu opet psát.

Je úplne zbytečný mu říkat ať přestane protoze je úplne jasný že to neudělá. Dělá si co chce.

Je mu úplne u prdele že jsme ve škole máme hodinu a jsou tady všichni on mě proste dělat chce a proto to i dosáhne.

Kalhoty mi rozepne a začne mi hladit podbřišek.

Celá se chvěju pod jeho doteky a chytnu se lavici.

Chytne lem mých kalhotek a začne se s nima hrát.

Mám chuť ho zabít, protože ješte ani nic neudělal a já už se nedokážu uhlídat.

Zajede mi jedním prstem pod kalhotky.

"Ale, ale Kairo jseš mokrá vzrušuje tě to ?" kretén.

Kurva já s neho proste bejt mokra musim zrovna teď.

"Ne nevzrušuje" odfrknu mu a píšu dál.

"Ne ? Jak chceš Kairo, kousni se do rty a nevydej ze sebe žádnej zvuk.."

__________________
Ajaj Kaira je s Petra úplne na měkko tohle bude zajímavý.
POKRAČOVÁNI - V další části. Luv ya!