Několik knížek čeká na můj dech,
venku vzteká se zima
a po nomádech, co nás včera opustili,
ani vidu ani slechu.
Chrůst dochází,
brzo spálím dědovu břinkovici.
Na stanici našeho městečka
pálí vlakmistr kolejnici za kolejnicí.
A cestující? Oznobí se nám,
ti vojáci polních cest.
Snažím se Katle odpustit, ale nejde to.
Ledovatka na okně čertí se v její tvář,
co nedá mi usínat na ňadrech,
a tak ještě před holí spálím svůj snář,
a ruměnec z kamen propůjčí čechmantu svatozář.
