kapitola 8. NÁVRH DOUČOVÁNÍ

15 2 0
                                    

Už to jsou více jak 2 měsíce co chodím na tu školu. Zatím mě to baví, sice nejsem ve všem nejlepší, ale v hodně předmětech jo. Nejhůře jsem v ovládání ohně. Ne že by mi to přímo nešlo, ale oproti našemu princátku jsem pozadu. 

Dneska máme další hodinu ohně. Dnešek probíhal v pohodě. Do té doby něž jsme se měli přesunout. Vůbec se mi tam nechtělo. Ty hodiny mě bavily, ale s ním je to peklo.  Pořád má nějaké narážky na to jak nejsem skvělá jako on. 

Už jsem seděla ve své lavici, když zvonilo a přišel učitel.,, Zdravím třído. Dnes si zkusíme novou věc. Jde o to že už umíte vytvořit plamen v ruce a umíte s ním manipulovat. Teď si zkusíte vytvořit ohnivou kouli a pohybovat s ní" na to nám hned předvedl co máme udělat. 

Začala jsem na tom pracovat. Ze začátku to bylo jednoduchý. V ruce se mi objevil plamen, nějakým způsobem se mi povedlo vykouzlit něco co my se podobalo kouli.  Ale vůbec mě neposlouchala, nešlo mi s ní vůbec nikam pohnout. V ruce mi vydržela sotva pár minut. 

,,Měla by ses snažit více plamínku. Není to tak těžké. Jenom se víc snažit" řekl mi Reed.                     ,,Všímej si svého Reede." snažila jsem se ho odpálkovat. 

Ještě dvě hodiny jsem se snažila to zlepšit. Ale pořád se mi to plně nepodařilo. Učitel se mi snažil nějak pomoc. Už to aspoň udržím v ruce, ale nejde mi s tím pohybovat.

Na konci hodin jsem byla tak unavená. Byla jsem pomalu ráda že se udržím na nohou. Už jsem chtěla jít na oběd, když v tom si nás zastavil učitel. 

,, Počkejte vy dva potřebuju si s vámi promluvit.  Violet asi sis všimla že na tom nejsi úplně nejlíp, že že by ti to nešlo jen je co zlepšovat. Tak mě napadlo že by tady princ by vás mohl doučovat. A aby to nebylo jen tak. Všiml jsem si že tady Princ trochu pokulhává v matematice a v dějepisu. Tak by jste se mohly doučovat navzájem. Co vy na to?" Po tom co nám všechno řekl jsem se na něj koukala jako jestli to myslí vážně.  Koukla jsem se na Reeda, ten měl úplně stejný výraz jako já. 

Pravda je že asi fakt potřebuju pomoc a moje šprťátský já chce aby jsem to ovládala co nejlépe. I když se mi nechce trávit více času s ním.

Ještě nějakou chvíli jsem o tom přemýšlela až na konec jsem řekla že jo. I on souhlasil až jsem se divila. Nečekala jsem že my bude chtít pomoc.

Spolu jsme se domluvili že se sejdeme zítra v knihovně a pak se přesuneme sem. Párkrát ho přetrpím a bude to v pohodě. 

Docela jsem už chvátala na oběd, protože jsem měla fakt hlad. Sedla jsem si k Mie a ostatním holkám. 

Pak jsem děla nějaké věci do školy a učila se. 

Dostala jsem nápad že by jsem se mohla jít projít s Snow. Měla z toho radost? už dlouho jsme nebyly spolu venku. 

Nedaleko se nacházela rozsáhlá louka. Se Snow jsme se tam vydaly. Celou dobu jsme si povídaly a řekla jsem jí o tom doučování. Má na to stejný názor jako já. 

Byly jsme tam tak 30  minut, když tam přiběhl černý vlk a za ním šla nějaká postava, ale tu jsem z té dálky nepoznala. Pomalu se blížila. Ten vlk se zastavil hned jak si nás všimnul a čekal než k němu dojde ta postava. Pomalu se přibližovala už byla docela blízko a já jsem už věděla kdo to je. 

Tak a máme tu další kapitolu. Sice po hodně dlouhé době. Za to se omlouvám. Pokusím se vydávat více. 

DNES (610) SLOV


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: 18 hours ago ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Magické poutoKde žijí příběhy. Začni objevovat