Já a můj egoista[OPRAVA]

zase jenom žvásti

,,Simone, jsi doma" řeknu do mobilu. ,,Nejsem Anny, bohužel jsem na misi". ,,Piči. Já si chci dojít aspoň pro mobil" povzdychnu si. ,,Máš smůlu" řekne mi Tobiáš a omotal mi ruku kolem krku. ,,Bude to chvilka. Prosím" poprosím smutně.

,,Je to velký riziko" položí si hlavu na moje rameno. ,,Fakt chvilička". ,,o řekneš mami". Objeví se tu Daniela. ,,No tak nepustila bych tě ale máš tam potřebný věci. Kolik zbývá asi tak tři možná čtyři týdny ". ,,Počkat už ubilo týden a říkali jste měsíc" zamračím se. ,,Lepší dýl než nějaká nehoda".

,,Mhm, určitě" přikývnu a ukázala na ty dva. ,, Vy jste se beztak domluvili" zamračím se. Usmívali se a podívali se na sebe. Jsou úplně stejný!

,,Tak fajn ale dovolíte mi to". ,,Jasně ale buď tu za půl hodiny" usměje se a zmizí. ,,To nějak nezvládnu" zamračím se. ,,Fajn tak já jdu". ,,V kraťasech?". ,,Jo zvládnu to".

Otevřu dveře a matka byla vedle stolu a měla tam cestovní tašku. Zavřu dveře od předsíně a šla do schodů. ,,Víš co jsi teď provedla". ,,Jo mami. Vždycky jsi mi to říkala. Ach promiň nemám ti říkat mami" usměju se spokojeně a chtěla jít dál. ,,Tohle všechno je tvoje vina". ,, Moje vina? Není to tím že bys se mnou zacházela líp? Musela jsi mě už od devíti let mlátit s tím že jsem jenom černá ovce. Kvůli tobě jsem se chtěla vzdát svého života ale aspoň že jsem to neudělala, když jsem zjistila pravdu o tomhle světě, co jsi mi skrývala ". ,,Kvůli tobě to ví tvoje sestra! Víš že jsi jí zahnala do nebezpečí?". ,,Já? Ona o tom ví?". ,,Jo ví. Simon jí to řekl" zamračí se. ,,I tak je to tvoje vina". Otevřou se dveře z předsíně a v nich byl ten chlápek.

Je to tedy on?

,,Její vina?" řekne a dá si ruce do kapes. Měl na sobě černý džíny a černý kabát.

Matka se dívala překvapeně a nehybně stála. ,,Myslela sis že to nezjistím, když se to povídá úplně všude". ,,Proč jsi mi to neřekla?". ,,Ještě se ptáš?". Povzdechl si a odešel.

Bleskově uteču nahoru a z posledního schodu zakopnu. Hlavně nemám padat a co se mi teď stalo. Takže je to můj otec. Super! Konečně to vím.

Vezmu si mobil ze stolu a dala si ho do kapsy. Nabíječku, zubní pastu s kartáček a učení. Dala jsem to všechno do tašky. Otevřela jsem dveře a šla už rychle dojít si vzít boty. Vycházíte to že přijdu o deset minut později, snad je to nezabije.

,,Jsem zpět" řeknu, když vyjdu do jeho pokoje. Přikývne a zase se podívá na papíry. ,,A všechno dobrý", podívá se na mě. ,,Dalo by se to říct" pokrčím rameny. ,,Co se stalo?". ,,No.. matka tam byla a řvala na mě a pak tam přišel" zarazím se. Jak mu mám říkat? Tati? Těžko...

,,Michael" řeknu a ten se na mě podívá překvapeně. ,,Aha a co říkal?". ,,Proč jí to neřekl a pak odešel, když matka řekla proč by měla". ,,No nic potichu" ukáže na mě. ,,Jasně..".

Hele je to krátký ale nevadí žeo