3. ...''Zavolej a uvidíš''...

4.3K 90 7
                                    

Tak je tady další díl. Dneska je trošku delší tak doufám, že vás to neodradí a bude se vám líbit :)) 

''Cccrrrr....'' ten zvuk nesnáším. Je to tady můj první v Barceloně. Vstala jsem a zamířila jsem si to do koupelny, kde jsem se probrala pod studenou sprchou a vyčistila jsem si zuby. Následně jsem se namalovala, lehký makeup, pudr, oční linky a řasenka a nakonec jsem si zvýraznila obočí. Vlasy jsem si dala do nízkého culíku. Poté jsem si to namířila do svého šatníku, kde jsem si včera vybalila kufry. ''Co si mám vzít?'' řekla jsem si pro sebe. Mám to! Vezmu si bíle uplé kalhoty a bílé sako pod které si vezmu modré tílko, vše to doladím modro bílými lodičkami na platformě s otevřenou špičkou a modrou černou kabelku, která ladí s mým stříbrno černým náhrdelníkem. Jsem hotová. Vzala jsem si klíče od pokoje a od auta a sjela jsem dolů na snídani, kde jsem si dala musli s ovocem a džusem. V podzemní garáži jsem si sedla do svého auta a vyjela jsem do práce ''um, Voní novotou'' řekla jsem a zapla rádio, kde hráli písničku 'Maroon 5 One More Night' (moje oblíbená :3 )  podívala jsem se na hodiny ''7:30'' v duchu jsem řekla. Zaparkovala jsem na parkovišti před mou novou prací. Hned jak jsem vystoupila se na mě dívalo překvapeně pár kluků ''Pěkný auto kotě'' řekl jeden z nich. ''Díky zlato'' poslala jsem mu vzdušnou pusu, zamkla jsem auto a vydala jsem se do budovy mé práce. ''Dobrý den slečno, můžu vám s něčím pomoct?'' řekla mladá dívka za pultem hned u vchodu do budovy. ''Jsem Carolina De La Roso a ...'' chtěla jsem pokračovat, ale někdo mi skočil do řeči ''Tady jste už na vás čekám'' řekl s úsměvem nějaký muž tak v mém věku u dveří na pravé straně. ''Pojďte za mnou ukáži vám vaši novou kancelář. Doufám, že se vám tu bude líbit.''řekl a šel se mnou dál do budovy. ''To já doufám, že se mnou budete spokojení'' řekla jsem pro změnu já. ''Tak tady je vaše kancelář, zabydlete se tu po svém a kdyby jste něco potřebovala moje kancelář je hned vedle. Jinak já jsem pan Ramírez, ale všichni si tu tikáme. Takže ahoj já jsem Pablo.''řekl mile ''Já jsem Carolina, těší mě Pablo''také jsem řekla mile a usmála jsem se. ''Takže můžeš se pustit do práce, papíry ti leží na stole a jinak hodně štěstí '' potřásla jsem si s ním rukou a odešla do kanceláře. Postupem dne jsem se seznámila se všemi kolegy. ''Chtělo by to uvítací párty '' řekla Bella, když jsme měli polední pauzu a šli jsme na oběd. ''Dobrý nápad!'' řekla Avril. ''Tak kdy to uděláme?'' řekl Filip a dal mi pravou rukou kolem krku. Ruku jsem mu dala dolů a zasmála se ''Co třeba v pátek po práci?'' dodala jsem. ''Hmm, to není špatný nápad!''jen tak prohodil Pablo. Na obědě jsem si dala špagety. Když jsme šli zpět do práce tak jsem jen tak prohodila ''Vlastně nemám vaše tel. čísla, kdyby něco!''  ''Tak si vytáhni mobil'' řekl Filip. Vytáhla jsem si mobil, odemkla, kontakty, nový kontakt ''Můžete někdo diktovat''řekla jsem do našeho 'davu'. ''Bella, 602547392'', ''Avril, 722647599'', ''Filip, 603846337'' a ''Pablo, 739451264'' vše jsem si uložila. ''Děkuju, moje číslo je 724 596 107''(všechny čísla jsou vymyšlené :D). Projela jsem si všechny kontakty, když jsem se zastavila na konci, kde byl můj poslední kontakt u kterého jsem měla napsáno ''zavolej a uvidíš''. Kdo to je?... Po skončení pracovní doby jsem se rozloučila s kolegy a vydala se na parkoviště k mému miláčkovi, u kterého zase stálo pár kluků a fotili si ho. ''Líbí se vám?'' stála jsem za nimi a sledovala jejich reakci. ''Je pěkný, tady muselo hodně stát co?'' řekl jeden z kluků. ''No laciný asi nebylo. Dostala jsem ho.'' usmála jsem se na ně a odemkla auto do kterého jsem vzápětí nastoupila. Otevřela jsem si okýnko a vyrazila nakupovat. Na parkovišti před nákupním centrem jsem byla za necelých 10 min. Prošla jsem všechny obchody,jelikož jsem z obchodního domu odcházela s 15-ti taškami tak jsem se rozhodla jet domů po dvouch hodinách chození po obchodech. V podzemních garážích jsem vyndala všechny tašky a zamířila do svého apartmánu. Jen co jsem došla do pokoje hodila jsem tašky s oblečením, botami a líčidly a jinýmo věcmi na zem vedle postele a lehla si na ní. Po půl hodině ležení na posteli jsem stoupla a šla se převléct do volného trička zelené barvy s černými legínami a obula jsem si černo zelené sneakersky (tenisky na klínku, kdyby někdo nevěděl). Rozpustila jsem si vlasy a dala na ně čepici zelené barvy. Bylo půl 7 a já sešla dolů na večeři. Měla jsem steak s americkými bramborami a vařenou zeleninou. Po večeři jsem se šla podívat k venkovnímu baru, kde jsem si sedla o objednala džus. Právě jsem dopila, když za mnou někdo přišel ''Ahoj, jak se jmenuješ?'' přisedl si ke mě nějaký kluk se dvěma skleničkami nějakého nápoje. ''Ahoj, já jsme Carolina. Jak se jmenuješ ty?'' řekla jsem mile. ''Já jsem Jack. Všiml jsem si, že už nemáš co pít tak jsem nám donesl něco na pití'' usmíval se ne mě. ''Děkuji a co to je? a co tady děláš tak sám?''  ''Nemusíš se bát je to jen Maire, jsou to smíchané džusy. Přiletěl jsem sem z Francie s kamarádem.''  ''A proč jste sem přiletěli až z Francie s kamarádem?'' řekla jsem se smíchem ''V sobotu se hraje zápas Barci proti PSG'' řekl dost nadšeně Jack. ''A co tady děláš ty tak sama?'' řekl pro změnu Jack. ''Dostala jsem tady pracovní nabídku, tak jsem tady'' zasmála jsem se a přiťukla si s Jackem a napila se. Takhle jsme si povídali ještě 2 hodiny. Podívala jsem se na hodinky ''9:45?'' řekla jsem a vykulila oči. ''No nic Jacku jsem ráda, že jsem tě poznala, ale už budu muset jít. Ahoj''  ''Třeba zase někdy Carolino''. Hned jak jsem přišla do pokoje jsem si to namířila do koupelny kde jsem se osprchovala, vyčistila zuby a odmalovala se. Do postele jsem ulehla v 11, zítra budu mít plno energie když vstávám v 6. Ještě než jsem usnula jsem přemýšlela nad tím kontaktem 'zavolej a uvidíš'. 

V pátek

Zase mě budil ten otravný zvuk budíku. Vstala jsem a jako každé ráno jsem se šla vysprchovat, poté namalovat, učesat a obléct. Dnes jsem si oblékla do hnědé barvy. Tmavě hnědé kraťasy, světle hnědé tílko, hnědé boty na klínku, hnědo zlaté hodinky, hnědá kabelka, dlouhé zlaté naušnice a hnědé pilotky (brýle, kdyby někdo nevěděl). Byla jsem hotová tak jsem zamkla pokoj a sjela jsem výtahem na snídani. Dala jsem si croissant s jahodouvou marmeládou a ovocný čaj. Nikdy nepiju kafe nesnáším kafe bléé. Po snídani jsem vyjela do práce. V práci to ubíhalo docela rychle, protože jsem měla pořád něco na práci. ''Platí teda dnešek?'' zeptal se mě Filip. ''Já s tím počítám a doufám, že vy taky!'' řekla jsem mu důrazně. O polední přestávce jsme se domluvili, že sraz bude v 7 před La Sagrada Família (chrám). Zbytek pracovní doby uběhl docela rychle. Po příjezdu do hotelu jsem šla do svého pokoje, ale zastavila mě paní za informačním pultem. ''Slečna De La Rosa?''  ''Ano''  ''Máte tady vzkaz od pana Millera!'' řekla a podala mi nějakou obálu. ''Děkuji'' už jsem chtěla odejít, ale ještě mě něco napadlo ''Mmm, můžu se ještě zeptat?''  ''Samozřejmě!'' mile se usmála. ''Nevíte nějaký dobrý bar tady v okolí?''  ''Tak nejlepší bar v Barceloně je Eclipse, ale je pouze pro VIP nebo dobrý je kouse od něho je Sidecar, vyhlášený podnik''řekla paní za pultem a vypadal, že stále přemýšlí nad mou otázkou. ''Děkuji za pomoct'' vděčně jsem se usmála. Vyjela jsem do patra číslo 10 a zamířila rovnou do svého pokoje. ''Potřebuju sprchu'' hned jak jsem to dořekla jsem se vysvlékla a zamířila do koupelny a vysprchovala se. Po sprše jsem si dala makeup, pudr, oči jsem si namalovala černými stíny, pusu jsem si namalovala tmavě červenou rtěnkou (strašně se mi líbí červený rtěnky) a nakonec řasenka a zvýraznění obočí. Vlasy jsem si nakulmovala. Měla jsem kolem sebe obtočený ručník a vydala se do šatníku. Oblékla jsem  si červeno černé šaty (vršek je červený a sukně černá) k tomu černé boty na vysokém podpatku a jako doplňky černé naušnice a červený prsten a černé psaníčko (kabelka) . Zavolala jsem na recepci jestli by mi neobjednali taxi. Taxi bylo před hotelem do 5 min, nadiktovala jsem mu ardesu a už jen čekala kdy tam přijedeme. Cesta utekla docela rychle, když jsem si povídala s taxikářem ''Jsme na místě slečno, bude to rovných 5 eur!''  ''Děkuji, tady máte a zbytek si nechte'' zdvořile jsem se usmála a vystoupila. ''Konečně jsi tu!'' řekla pobaveně Avril. ''No tak jdeme ne?'' natěšení v mém hlase se nedalo skrývat. ''A kam jdeme?''řekl Pablo. ''Na hotelu mi poradili dobrý bar. Jmenuje se Sidecar'' řekla jsem jako by nic a dál pokračovala v cestě. ''Tak to znám, je tam strašně super atmosféra''natěšeně řekla Bella. ''Co si dáte?'' zeptala se nás číšnice za barem ''Jeden kyblík mojita, 5x vodku s džusem, 5 skleniček k Jackovi Danielsovi, náš stůl je číslo 10'' řekla jsem naší objednávku. ''Dobře, můžete se jít zatím posadit donesu vám to''  ''Ty takhle piješ pořád?'' zeptala se mě Avril. ''Ne já vlastně moc alkoholu nepiju, ale dneska udělám vyjímku'' odpověděla jsem jí a sedala si ke stolu. Pili jsme, tancovali no zkrátka byli jsme jak utržení z řetěz a proč ne, když je pátek a po práci a navíc oslavujeme. ''Musím se jít provětrat'' řekla jsem Belle ''Je ti dobře?'' starala se o mě. ''Jo jsem, ale jen musím na čerstvý vzduch'' upřesnila jsem jí a vyšla z klubu ven. Měla jsem v sobě dost alkoholu, abych udělala nějakou blbost a jelikož alkohol dělá divy, tak mě taky jedna napadla. Měla jsem v sobě strašně moc adrenalinu a odvahy, že jsem prostě musela něco udělat. Vytáhla jsem si mobil z psaníčka a vytočila číslo 'zavolej a uvidíš'. Chvilku to zvonilo, když ........

Jsem borec 1680 slov. :D Omlouvám se zase napínavý konec no :D chci vás mít trošku v napětí, ale už teď vám můžu říct, že další díl bude něco :D. Doufám, že se to líbilo. :))

Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat