Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

32. Kdo to je? Já ho znám!

Snad se bude líbit. ... :))

Kolem 1 ráno jsem přijela zpátky na hotel. Že já jsem tak blbá, že za ním jedu o půlnoci jen kvůli tomu abychom si zapíchali. Neříkám, že se mi to nelíbí, líbí a to hodně. Dalo by se říct, že jsem kamarádi s výhodama, ale co na tom když jsem možná těhotná. Musím si udělat těhotenský test.

V 8 ráno

Probudila jsem se na rachot, který vycházel asi z koupelny. Stoupnula jsem z postele rozhodnuta se tam jít podívat. Otevřela jsem dveře a uviděla Santiho jak si fénuje vlasy a tancuje u zrcadla. Musela jsem se začít smát.
U snídaně jsem rozhodla, že dneska se pojedeme podívat do Ikei, Aska a dalších obchodů s nábytkem. Santi byl u vytržení, protože on je nákupní maniak. Po snídani jsme se šli připravit. Já šla do koupelny jako první, protože mi to bude trochu dýl trvat. Na obličej jsem nanesla štětečkem pudr, na oči jsem si udělala linky a pomocí dvou řasenek namalovala řasy, na pusu jsem si dala výraznou červenou rtěnku a vlasy jsem si dala do copu, který jsem hodila na levou stranu. U šatníku jsem si oblíkla černé uplé džíny, které jsou na stehnech roztrhané k tomu červené tílko na které jsem dala černou baseballovou mikinu s červeným 'C' na levé straně, ještě jsem našla červenou čepici, kterou jsem si dala na hlavu. U dveří jsem si obula černé kotníkové jehli a do malé černé kabelky naházela potřebné věci.
"Wow" vykulil oči Santi a dal si pravou ruku, kterou měl v pěst, před pusu.
"Líbí se ti, co?" uchechtla jsem se. Věděla jsem, totiž že Santiago ujíždí na závodních autech značky Audi.
"Že váháš! To je tvoje?" obcházel si auto.
"Že váháš. Tak poď ať už jedem, protože dneska toho máme fakt plno." to jsem nemusela říkat dvakrát, hned jak jsem odemkla Santi naskočil na sedačku spolujezdce. A když říkám naskořil, tak to myslím doslova. Musela jsem se nad ním zasmát, nastoupila jsem a první co jsem udělala stáhla jsem dolů okýnko. Poslední dobou to dělam nějak často, menší zlovzyk. Nastartovala jsem auto a vyjela směr můj byt, první věc je taková, že musím Santimu ukázat prostory do kterých bude nakupovat.

Právě stojíme v zácpě, protože je pondělí a jedeme nakupovat.
"Ségra jaktože nejsi v práci když je pondělí?" optal se mě Santi.
"Mám 2 týdny dovolenou. 1. týden už mám za sebou a druhej strávím s tebou." bubnovala jsem do volatnu.
"Ale já tu jsem na 2 týdny." divil se.
"5 dní na pár hodin to beze mě vydržíš ne?" zasmála jsem se.
"Pravda. V hotelu nemusí být nuda." pokrčil rameny.
"Jak v hotelu? Podle toho co dneska koupíme tak už budeš v bytě."

V obchodech

"Počkej, počkej" zastavila jsem Santiho, protože mi rval do koše úplný blbosti.
"Coje? To je ti časem bude hodit."
"Tak nato zapomeň. Prvně jsme se domluvili, že nakoupíme potřebný věci a potom až doplňky snad ne?"
"No jo." zrotočil očima a šel se dívat na sedací soupravy. Zalíbila se mi bílá sedačka s tmavě fialovými potahy ve tvaru L (dole bílá, nahoře fialová). Napsala jsem jí na lístek, se kterým potom půjdu na info a nechám si to dovést do bytu. Jako další jsme šli řešit obývací stěnu. Takový výběr a já nevím kterou rozhodovali jsme se mezi 3, ale nakonec stejně vyhrála první, která byla bílá a menší. Skládala se z nížkého stolku, na kterým stojí televize a měla dvě poličky pro dvd a třeba CD a na každém kraji měla šufle. Nad televizí byli dvě poličky a z každé strany byla pověšená skříňka, která měla dole šufle a prosklené dvířka nad nimi. (stěna v médiích) Dalé jsme koupili klasický nízky bílošedý stoleček do obýváku, dvě lampy, bílý jídelní stůl se 4 židlemi, hrnce a další potřeby do kuchyně. Taky jsme scháněli postel, ale já jsem na postele dost vybíravá a proto se mi taky žádná nelíbila. Na chodbu jsem si koupila krásný černý botník s věšáky a zrcadlem. Taky jsme koupili potřebný věci do koupelny.
"Carol, tahle postel se ti nelíbí?" ukázal Santi a postel, která vypadala jako auto.
"Ta je úžasná, ale ne." chytla jsem si tváře a dělala nadšednou. Šli jsme zaplatit a dohodnout všechno ohledně toho kdy mi to dovezou a některé věci i smontují. Pár tisíc je v prdeli, ještě že mám našetřeno a nějaký money jsem dostala ještě od našich. Nasedli jsme do auta a jeli směr elektro minout dalších pár tisíc.
"Kup si tu větší telku." radil mi Santi. Nakonec jsem ho poslechla. Další věci se týkali kuchyně - mixér, kráječ, mikrovlnka, konvice, a další elektrický věci. Další prachy jsou v prdeli. Santi už chtěl jet někam na oběd, ale já ne, protože jsem strašně chtěla koupit ještě tu posranou postel. Začínala jsem být i nepříjemná, ale já chci svou postel. Napadl mě ještě jeden obchod, do kterýho jsem prostě musela zajet.
"Mám rád nakupování, ale mám hlad. A když mám hlad tak mi to nemyslí. Potřebuju jídlo! ...." naříkal Santi v autě.
"Vydrž to, prosím. Poslední obchod a můžeš si obědnat co budeš chtít."
"hmm, Taková nabídka se neodmítá." chytl si bradu. Já se musela zasmát. Zastavila jsem před obchodem a rychlím krokem šla dovnitř. Já věděla, že tady najdu to co hledám. Tolik postelí, teď ale záleží, na tom která je ta pravá. Dívala jsem se snad po deseti postelí a všechny se mi líbili. Nakonec jsem si stoupla před poslední výběr, který obsahoval 5 postelí. Jezdila jsem z prava do leva, až jsem narazila na siluetu svalnatějšího muže. Kdo to je? proběhlo mi hlavou. Počkat, počkat. Já ho znám.

Pokračování příště ..... Kdo to asi bude? :D Začínáme se dostávat do toho hlavního, jo vím teprve když už je 32. část. Vím trochu to trvalo, ale trochu jsem to změnila.
Jinak přemýšlela jsem (to často nedělám :DD ne to ne) ale přemýšlela jsem o tom, že bych začala psát další story a teď nevím jestli na téma válka nebo něco napínavějšího/sexuálního, ale až po tom co dopíšu story s Neymim. Kdyby náhodou to chtěl někdo číst tak napište co by se vám víc líbilo. A když už jsme u toho konce :D chtěla bych se zeptat jestli chcete radši happy end nebo ne. A nebo 'špatnej' konec a druhou sérii.
Jinak další story s Neyem se už píše. :D Tak uvidíme, kdy ji ukážu světu. :DD
Děkuji za komentáře a VOTES! :) Další díl v neděli :) A užíjte si čerty!! :D