Just Friends.

Společné chvíle

"Byla jsi teď  někdy na nějaké párty?" zeptal se nadšeně, že přišel kde mě viděl. "Ne" oddechla jsem si. "Tak v tom případě už nevím" povzdechl si. "Neva, taky  to nevím" pokrčila jsem rameny. Zastavila jsem před barákem a vystoupila z auta. Andy mě mlčky následoval. "Mamko jsem doma!" zavolala jsem. "Fajn!" ozvalo se z kuchyně. "Tak pojď" naznačila jsem mu rukou kudy. 

Vešli jsme do mého pokoje a sedli  si na postel, teda..já si sedla. Andy procházel po pokoji. "Máš to tu pěkný" pochválil mě a šel ke skříni kde ležel kus papíru. "Lucy.." zašeptal když si přečetl co bylo na papíru. Sakra. To je ten dopis od  Andyho! "Jsi to opravdu..ne, to není možné, vždyť" odsekával se. Bylo vidět že  ho to celkem vzalo. "Já, tušila jsem to, ale  nebyla jsem si tím jistá." přiznala jsem. "Pojď sem" přišel ke mě a pevně mě objal. "Myslel jsem si, že už tě nikdy neuvidím a ty se mi zjevíš a ani tě nepoznám" zasmál se nad tím. Pustil mě a já měla slzy v očích. Utřela jsem si jednu slzu, která mi začala stékat po tváři. "Nebreč tele" zasmál se a lehce mě bouchl do ramene. "Co budeš chtít na.." vběhla do pokoje máma. "pardon" řekla když uviděla Andyho. "Mamko, pamatuješ si Andyho?" usmála jsem se na ní. "Andy?!" vyjekla. "Dobrý  den Issabel" usmál se na ní Andy. "Dlouho sem tě neviděla hochu, hodně jsi vyrostl" poplácala ho po zádech. "A vy vypadáte mladší" polichotil ji. 

"Dáš si s námi oběd?" nabídla jsem mu. "Pokud nebudu překážet" pokrčil rameny. 

***

Po obědě jsme s Andym šli někam se projít. Nebudu popírat že není pěkný. Musím se na něj pořád dívat. Ale nic k němu necítím, to je dávno za mnou. Najednou vytáhl z kapsy krabičku cigaret. "To si děláš srandu, ne?!" vyjekla jsem. "Strkáš peníze někomu, kdo ti zajistí rakovinu?!" máchala jsem rukama kolem sebe. Celý to zkazil! "Klídek. Je to jen cígo." mrkl na mě. "Jasně, tak jdi ode mě." šla jsem od něj dál. Cigaretu si zapálil a vdechoval kouř. Přiznám se, že kdysi sem taky kouřila, jenže to jsem byla ještě vymaštěná pipka. Když mi umřel děda na rakovinu jelikož kouřil, okamžitě jsem přestala.

Když konečně dokouřil tak jsem se s ním nebavila. Jsem naštvaná, jelikož si takhle ničí život,ale těžko tohle vysvětlíš kuřákovi. Andy mě vzal do místního parku. Je to tu tak krásný. 

Celé odpoledne jsme se procházeli po městě. Vzal mě na starbucks, pak do restaurace na jídlo. Vůbec nevěřím Mii co o něm říkala. Nemůže být zase tak zlý. Nebo se pletu? Doufám, že ne. Večer, kolem půl osmé mě doprovodil domů. 

"Děkuju za dnešek" řekla jsem a opírala se o dveře. "Bylo to fajn, jako za starých časů. Mohli by jsme takhle chodit častěji" usmál se na mě. "Popřemýšlím o tom" šťouchla jsem do něj prstem. Oba jsme se zasmáli a rozloučili. Bylo to fajn. Hodně fajn.  Počkala jsem až Andy zajde za roh a vešla jsem do baráku. "Ahoj zlato! Jaké to bylo?" přiběhla za mnou máma.  "Bylo to..fajn" usmála jsem se. "Táta už je doma?" zeptala jsem se starostlivě. "Ne.." klesla hlasem a odešla do pokoje. Mlčky jsem vlezla do koupelny a osprchovala jsem se. Udělala jsem si večerní hygienu a lehla si do postele. Byl to dlouhý den, ale příjemný.  Vzala jsem si do ruky mobil a šla na facebook, jak jinak.  

Jedna zpráva. Otevřela jsem zprávu. Byla od Andyho. 

Andy: Ráno tě vyzvednu kolem půl 8. Dobrou. 
-To se ještě uvidí kamaráde:) 
Andy: Já se tě ale neptal:P dobrou noc<3 

Už jsem mu neodepsala. Dala jsem si mobil na nabíječku a položila ho na stolek. Zhasla jsem lampičku a zakryla se dekou. Zavřela jsem oči a čekala kdy usnu. 

**** 

O pár dní později: 

Je sobota. Jsem domluvená s Miou že zajdeme na nákupy. Přeci jenom by se mi hodilo nějaký to oblečení. Začíná být chladněji, tak ať mám co na sebe.  Mia přišla přesně na čas a hned jsme vyrazily. Vzala mě do místního nákupního centra. Je to velký! A tolik obchodů! Hned jsme vyrazily do prvního obchodu co jsme viděly. 

"Skočím si do obchodu naproti" řekla jsem Mii. Obchod naproti byl s hudebníma nástrojema. Potřebovala jsem novou kytaru. Hned jsem měla jasno jakou si koupím. 

Když jsme seděly s Miou v KFC povídaly jsme si o každým ze školy. Dozvěděla jsem se pěkný drby.  Smály jsme se, drbaly jsme, mluvily o módě, o make-upu, o mém životě. Prostě takový holčičí kecy. Nikdy jsem na to moc nebyla. Taky jsem nikdy neměla žádnou kamarádku, s kterou bych si takhle popovídala.  

*** 

Když jsem si večer vybalovala nakoupené věci, někdo mi hodil kamínek do okna. Podívala jsem se do okna a nikdo tam nebyl. Blbej fór, fakt že jo. Sedla jsem si na postel a ladičkou naladila kytaru. Vzala jsem si noty a začala brnkat. Je to fajn, když ta kytara z ní, tak jak má. "I'm breathing in, breathing out" broukala jsem. "I don't think i'll  ever break throught.. The ghost of You" napsala jsem text do  sešitu a položila kytaru na své místo. Šla jsem do koupelny a osprchovala jsem se. Dala jsem na sebe měkký župan a sedla si na postel. Vzala jsem si mobil a šla na facebook. 

Andy: Měla by sis zatáhnout. Jde na tebe hodně vidět:) 
-Cože?! 
Andy: Stojím před oknem. 

Cože?! Zvedla jsem se a šla se podívat k oknu. Fakt tam stál. Otevřela jsem okno a vykoukla ven. "Co tu děláš?" zasmála jsem se. "Šel jsem kolem, tak sem tě chtěl pozdravit" pousmál se. "Aha, nechceš jít dál?" trapné ticho...."no, nejspíš ne. Musím domů, někdy jindy. Nebo klidně hned zítra. Vyzvednu tě o půl třetí. Zajdeme někam, ok?" zeptal se. "dobře. Tak ahoj" věnovala jsem mu letmý  úsměv a zavřela okno. Lehla jsem si do postele a zakryla se až k hlavě. 

Druhý den: 

"Čauko, připravená?" zeptal se mne. "Jojo" pousmála jsem se a zavřela vchodové dveře. "Chci ti představit někoho." věnoval mi úsměv a vyšel. O pár ulic dál na nás čekala nějaká dívka, drobná blondýna. Myslím, že chodí s náma do školy, možná i semnou na matematiku.  "Ahoj" pozdravil ji a dal ji  pusu na líce. "Tak ty si ta Lucy, ráda tě poznávám" pousmála se na mě. "Jo,já tebe taky" kývla jsem. "Jsem Marry" dodala rychle. 

"Je to moje.." odmlčel se. Narovnala jsem a přestala dýchat. 

Doufám, že má cenu to psát:) jestli ne, pište, ať to nepíšu jen tak)) každopádně, doufám že se část líbila:)