Akame ga Kill 1944

Vylodění

6. června 1944

Pláž Utah

6:36

Vojáci padali k zemi rychleji, než vycházeli z lodí. Byl to jeden velký masakr. Snažili se opětovat palbu, ale střelba kulometů nepřestávala. Už během prvních minut byla pláž pokryta mrtvými těly a příliv moře změnil barvu na krvavě rudou. K všudypřítomné proudící krvi se brzy přidaly exploze poté, co první Shermany najely na skryté miny. Pláží se proháněly kulky a granáty z německých bunkrů, jež v písku vytvářely krátery, které byly brzy zaplněny více těly.

Ve všem tom chaosu vynikala jedna postava. Na hrudi se jí vyjímal znak Night Raidu a v ruce svírala pušku M1 Garand s optikou. I přes neutichající střelbu a létající kousky lidského masa a krve všude kolem, zůstává v klidu a pomalu se posouvá dále. Až po několika metrech se zastavuje, lehá na zem a svou pušku zvedá směrem ke kulometným hnízdům.

,,Cíl nalezen'' pronesla sama pro sebe, upravila optiku zaměřovače a jeho střed namířila na kulometčíkovu hlavu. Její ruce byly naprosto stabilní, netřásly se, neklesaly, jen se mírně pohybovaly v rytmu dýchání. V tu chvíli necítila strach, ani nevnímala okolí. Jediné, co jí zajímalo, byl její cíl a tomu věnovala plnou pozornost. Zadržela dech a ozval se výstřel. Pousmála se... ,,Cíl zneškodněn''

,,Ale zbývá ti jich ještě dost'' ozval se za ní hlas se sarkastickým tónem. Rychle se otočila s pistolí v ruce, kterou v tom zlomku okamžiku stihla vytáhnout z pasu. ‚,Zase otravuješ?'' Vykřikla naštvaně. 

,,Tak promiň, Mine. Hele, oba tady máme ještě dost práce, tak se uvidíme na druhé straně, za těmi bunkry'' pousmál se. 

‚, Jen abych tam potom nenašla Lubbockovu mrtvolu'' dloubla si Mine. Lubbock se poškrábal na hlavě ,,Heh, heh. Já už tedy raději půjdu.''

Hned poté, co dořekl větu, mu těsně kolem tváře prolétla kulka. Jeho mírný úsměv v tu chvíli zmizel, jakoby se jeho mysl navrátila do reality války. Kývl rukou na rozloučení a rozběhl se přímo do toho chaosu kulek a explozí před sebou.

,,Doufám, že víš co děláš, blbe!'' zařvala za ním ještě Mine a pak se vrátila zpět ke své zbrani a zaměřila další kulometné hnízdo. A ozval se další výstřel.

____________________________________________________________________________________

6. června 1944

Pláž Omaha

,,Šplhají nahoru!'' zařval německý voják. Hned se otočil zpátky, aby zkontroloval situaci, ale poslední co viděl, byl záblesk. Americký vojín, který se zrovna chytl kraje skály, ho střelil přímo mezi oči. Hned poté však Američan schytal palbu z kulometu MG 42 a spadl zpět dolů na pláž.

,,Dál už se nedostanete, americké svině!'' zařval voják za kulometem. K hnízdu přiběhli další vojáci a připravili samopaly k palbě. Ale nikdo další nešplhal. Němci začali být nervózní. Najednou zaslechli, jak se lano konečně znovu napínalo. O několik vteřin později se o skálu zachytila ruka.

Vypadala trochu jako část brnění, ale vojáci si řekli, že jde o nějaké hrubé rukavice a připravili se ke střelbě. Následovala druhá ruka a poté se objevila i hlava s helmou, která jí kompletně zakrývala.

Vojáci se mírně zděsili, ale ještě stále čekali, až postava vyjde celá. A tak o chvíli později před nimi stála osoba úplně skryta v tomto bizardním brnění.