Ráno mě vzbudil budík, který jsem si večer nastavila na 6:00. Je květen. Oknem mi skrz žaluzie proniklo pár slunečních paprsků, které mi nepříjemně svítili do očí, a já musela vstát.
Abych se vám trochu představila, jmenuju se Rorri. Je mi 15. Jsem vysoká asi 170 cm a příliš hubená. Mám dlouhé rovné oříškové vlasy. Ke kterým se hodí i mé zeleno-hnědé oči. Jsem docela sebekritická, ale myslím si, že mám docela pěkně vytvarovaný zadek a se svým hrudníkem jsem taky velmi spokojená. Ale jsem docela dost stydlivý člověk. Nikdy jsem neměla žádného kluka, trochu mi to vadí, ale nechci chodit s nějakým nemachrovaným blbečkem.
Moje vztahy s lidmi ze školy nejsou moc super. Ve třídě nemám skoro žádné kamarády. Naše třída je poskládaná z 24 lidí. Z toho jsou tam 4 holky včetně mě. Takže s klukama docela bojuji.
Před zrcadlem jsem stála asi 10 minut. Koukla jsem se na hodiny a bylo 6:15. Škola by měla začínat za půl hodiny, ale mám ji asi 500 metrů od mého domu.
Navlékla jsem si modré džíny. Na bílou podprsenku jsem dala bílé tričko s krátkým rukávem a ruce jsem zahalila tenkým černým svetrem. Seběhla jsem schody, kde už jsem měla namazaný chleba s paštikou. Mámě, která seděla na gauči jsem poslala vzdušnou pusu a řekla: „Děkuju za chleba, mám tě ráda ahoooj!" Rychle jsem na sebe nazula černé baleríny a skoro jsem utíkala do školy, protože při tom odchodu jsem se koukla na hodina a bylo 6:38. Když jsem přiběhla do třídy se zvoněním, uviděla jsem moji starou a nudnou třídy a udýchaná jsem zapadla do mé lavice, které měla své místo vedle okna před stolem učitele, seděla jsem vedle kluka, co skoro nikdy nemluvil. Byl docela chytrý, ale když, už se projevil, byl to docela „hajzl" jako ostatní kluci z naší třídy.
Dneska jsme celý den měli mít naši třídní, protože učitelé nebo učitelky jsou na třídních výletech. A protože naše třída ještě nikam nejela, tak nám učitelka oznámila, že také pojedeme a to už za 2 dny. Pojedeme na týden. Nic víc nám k tomu neřekla. Jen nám dala papír, na kterém bylo napsáno co s sebou nebo v kolik a kde máme čekat. Byla jsem z toho docela udivená a moc se mi nechtělo, ale kdybych, nikam nejela, ostatní by si ze mě dělali srandu. Po škole jdu vždycky rychle domů. Nechodím na žádné kroužky, ale když si chci zasportovat tak si obuju tenisky a jdu si zaběhat na hřiště, které je kousek od školy.
Když jsem přišla domů, byla jsem sama doma. Máma by měla přijít z práce až za hodinu.
Sedla jsem si na gauč a četla papír, kterej jsme dostali. Šla jsem do svého pokoje kde jsem ze skříně vytáhla velký černý kufr a pomalu si začala balit věci. Když jsem zjistila, že potřebuju dokoupit pár věcí z drogérky tak jsem se rozhodla, že po dlouhé době si nazuju tenisky a zaběhnu si do obchodu. Na záda jsem si hodila vak, který při běhu nebyl pohodlný, ale plánovala jsem, že do něj dám svůj nákup. Běžela jsem snad 1 kilometr , přes celé město do drogérky. Otevřela jsem dveře do obchodu a popadla košík. Šla jsem k regálu s tampóny a vzala si jednu krabičku. Vybrala jsem si i nějaký sprchový gel a šampón. Stydím se kupovat si tam tampóny, ale je tu normální věc. Když jsem se rozhodla jít k pokladně, zastavil se mi dech. Uviděla jsem tam jednoho blbečka z naší třídy jmenoval se Ron, kterej tu měl asi brigádu. Řekla jsem si, že ty tampóny vrátím a zavolám mámě ať mě je koupí, ale koukla jsem na hodiny a zjistila jsem, že už musí být dávno doma. Ron, už na mě koukal, jestli k té pokladně půjdu nebo ne. Tak jsem tam šla. Podala jsem mu košík. „Čau Rorri, tak už děláš zásoby navejlet? Nechceš i pár Durexů? Myslim, že je budeš potřebovat."
Stála sem tam s otevřenou pusou a nemohla jsem vydat ani hlásku. Do vaku jsem rychle naházela věci a skoro běžela z obchodu. Domů, už jsem běžela jen zvolna. Když sem stála před dveřmi od domu, zjistila jsem, že sem si nevzala peníze, které mi vracel. „Super Rorri, nechala jsi tam tomu blbečkovi přes 200 Kč!" Začala jsem si nahlas nadávat...
Ahoj, tohle je můj první příběh. Mám s tím velký plány, teda když se vám to bude líbit, kestli vám příjde, že je tam moc chyb tak se moc omlouvám. Budu ráda když se vám to bude líbit a když mi napíšete komentář, kde bude váš názor. Na obalu je Rorri.
:) -JustKlar01
ČTEŠ
Ta nevinná, ti zkažení
Novela JuvenilRorri je 15ti lettá dívka. Svoji třídu nemá moc v lásce, a proto když jim třídní učitelka oznámí, že pojedou na výlet, tak z toho není moc nadšená. Začne Rorri svůj život konečně žít? A nebo ho předčasně ukončí? Příběh plný lásky, nenávisti a napína...