Pomsta zapoměných

pochod začíná.

Ještěr našel cestu ke kásárnám kde na něj čekal oddíl plně vybavených mužů. Každý v plátové zbroji a s železnými kbelcovými helmicemi. Jejich výzbroj tvořil meč a štít ve tvaru obrácené kapky pobitý železem, dvou a pul metrové kopí a sekera s hrotem na jednom konci a s hlavicí na druhém. "Jednotka je připravená k odchodu můj pane." Prohlásil velitel a Ještěr uznale kývl a ujal se vedení malého oddílu. Na nádvoří na ně čekalo dvacet umitých a vyhřebelcovaných koní a stejný počet mezků se zásobami a stany a s vaky do kterých si budou moci odložit své zbroje. Když průvod opustil město sundal si Ještěr svou ozdobnou helmu a uložil ji do válu aby mu nepřekážela v jízdě. První noc se utábořili v temném lese kde založili oheň že suchých klacků a větviček. Kdyz byl oheň zažehnut muži se seběhli a vyndali si něco malo ze svých zásob a a pojedli. I Ještěr nebyl vyjímkou a vytáhl si jablko a kus soleného vepřového. Kdyz dojedli mlčky se dívali do ohně vědomí si svého úkolů při kterém nasazují život pro království. Cesta nebude bezpečná což každý dobře věděl a tak si všichni své zbraně nechávali u sebe aby měli čím se bránit. "Zítra nás čeká cesta chlapci tak se prospěte." Ujal se slova velitel a vojáci si s mrmláním a mručením zalézali do stanu a svlékali zbroj. U ohně zbyl jenom Ještěr s velitelem" Vezmu si první hlídku." nabýdl se Ještěr a však aby si odskočil. Velitel se jen pousmál a šel se uložit na lože. Ještěr byl v noci při hlídce bdělí zato pak po skončení smněny spal jako pařez.
Ráno se vzbudil a vylezl že stanu a viděl že ostatní jsou na tom stejně. Všichni si navlékali zbroje nebo snidali jablka a mrkve. Ještěr si navlikl zbroj a snědl jablko a poručil k pokračování cesty. Jeli mlčky dále. Ještěr v čele malého procesí a vzádu jej uzavíral velitel ve dvojici se svím poddůstojníkem. Když se Ještěr ohlédl viděl jak se některé dvojice tiše baví. Otočil se zpět a pobýdnul koně aby trošku zrychlil.

Za jednou zatáčkou objěvili strom přes cestu. Ještěr poručil sesedat aby strom odstranili ale jakmyle se dotkl dubové kůry vedle ruky mu přistál šíp z lesa vyběhl bandita a než stačil Ještěr tasit meč už byl u něj. Věděl že nedokáže tak rychle vytáhnou meč a tak vytáhl úzkou diku s zabodl ji do krku útočníka který se svalil na zem. Pak začlo peklo vyletěl další šíp a zasáhl jednoho z mužů který spadl na zem a meč mu vypadl z ruky. "Štíty!!" Zakřičel Ještěr a devatenáct vojáků se seřadilo do řady aby čelili šípům. Koně zvětřili nebezpečí a začali se vracet. Ještěr měl však jiné starosti. Krom toho koně pak najdou ale kdyz se seřadili proti šípům a otočili se zády ke křoví uvědomil si Ještěr tu chybu a zandal meč do pochvy. Vytáhl diku a na slepo ji vrhl po střelci který seděl na stomě a Ještěr viděl jeho stín pak znovu tasil a otočil se přímo v tu chvíli kdy z lesa vyběhl zbytek lapků. Asi třicet spoře oděných mužů různéhi věku s kyji a meči vyrazilo do boje přímo proti vojákům kteří se stačili otočit aby mohli bojovat. Ještěr sekl po blížícím se protivníkovi a usekl mu kus paže a blížící se lapka se s křikem svalil do listí z okolních stromů. Kdyz přišla rána kyjem skryl se Ještěr pod štít který zaskřípěl ale nepraskl a Ještěr jej odklopil a provedl výpad mečem a bodl lapku do nechráněné hrudě a kdyz strčil vyřazeného protivníka na dalšího řítícího se banditu a to mu dalo prostor porozhlédnout se jak si vedou jeho spolubojovníci. Viděl že všichni jsou na tom stejně a pak spatřil šíp který zasáhl jednoho vojáka do zad. Ještěr se rozlítil a vrhnul meč po banditovi který se už vymanil z překvapení a znovu se dal do běhu proti Ještěrovi. Meč neminul cíl a strefil se do ramene. To už však Ještěr nevnímal vzal sekeru kterou dostal i se zásobami a jezdeckým kopím které bohužel zůstalo na koni stejně jako helma ale Ještěr měl aspoň dobrý výhled. Sekeru chytil do obou paží, štít zahodil a rozeběhl se ke stromu na kterém seděl střelec. Sekerou jen tak tak dosáhl ale přece. Než stačil střelec zamířit zasekla se mu sekera do holeně a bandita neudržel rovnováhu, pustil luk a spadl. Při pádu si zlomil nohu a Ještěr ho ušetřil trápení a sekl.

Po boji se jim podařilo nahnat koně zpátky a odklidit mrtvé a strom na stranu k cestě. "Jeden padlý a dva zranení z toho jeden těžce." Shrnul ztráty velitel doprovodu. Ještěr pokývl hlavou na souhlas i jako projev soustrasti a nasedl na svého bělouše. Vytáhl z rance kus hadru a brousek a očistil čepele zbraní a nabrousil je aby nestratili svou vražednou moc. Když se slunce sklánelo k západu byli už daleko od místa přepadení avšak myšlenky na něj je provázeli dále. Nebyl to sice ničí první boj ale ztratili jednoho dobrého muže a přítele. U ohně nikdo nepromluvil a Ještěrovi se ulevilo když dál pokyn jít spát.