I need You//Completed//

Prolog

Vešla jsem do té velké oranžově nabarvené budovy. První, čeho jste si mohli všimnout byly modré skříňky na obou stranách. Ob třicet skříněk se vždy nacházel kabinet pro učitele. Na konci chodby byly poslední dveře s velkým nápisem Ředitelna. U těchto dveří se rozdvojovaly cesty, napravo dojdete k malé a velké tělocvičně, jídelně, ošetřovně a dveřím ,které vedou na velký dvůr za školou. Po levé straně od ředitelny jsou dvoje schody do dalšího patra, kde jsou jenom učebny.

Chystala jsem se jít do učebny fyziky, když v tu chvíli mě zastavil na schodech Williem s jeho partou. Už skoro čtyři roky mě šikanují. Jednu chvíli jsem to přestala zvládat. Začala jsem se sebepoškozovat a skončila jsem v nemocnici, tam jsem byla na pokoji s mojí doteď nejlepší kamarádkou Madison Hall, která bydlí na druhém konci New Yorku, takže si často píšeme nebo voláme. To všechno se odehrálo minulý rok, bylo to zatím nejhorší období, které jsem zažila.

"Co po mně chceš?" Zeptala jsem se vyděšeně.
"Co asi" řekl a v tu chvíli jsem na pravé tváři ucítila štiplavou bolest.
"Proč?" pokračovala jsem. Hned jsem se ocitla na zemi. Začali do mě kopat. Bylo jich sedm a já jsem jedna. Přestali a já se pokusila postavit, ale hned jsem spadla na zem.
"Příště se neptej" odešli. Po tváři mi začala téct slza. Utřela jsem jí modrou mikinou a vstala jsem. Nesmírně mě bolelo břicho, ale pomalým krokem jsem dokázala dojít do třídy. Sedla si do své lavice, kde si nakonec připravila penál, sešit a jako poslední učebnici. Lavici jsem měla co nejdál od ostatních. Poslední lavice u okna, přede mnou nikdo neseděl, takže tam byla úplně volná lavice, jako vedle mě židle.

Sledovala jsem z okna, jak nějací lidi nestíhají do práce, školy nebo tam maminka běžela se dvěma dětmi do školky. Odvrátila jsem obličej od okna. Na mém stole ležel malý papírek, byly na něm napsaný různý urážky, ale na to jsem si už zvykla. Roztrhala jsem papírek a hodila ho do přední kapsy batohu, protože nechci být posměchem třídy, když mi někdo nastaví nohu při cestě ke koši. Vyndala jsem svůj černý mobil a odemkla ho. Čas ukazoval 7:53, tak jsem se rozhodla spustit si Wattpad a pokračovat ve čtení jedné úžasné knížky.

Zazvonilo na hodinu. Mobil jsem už měla schovaný, jen jsem čekala, kdy příjde učitelka. Sledovala jsem dveře. Podívala se na mobil, protože se mi zdálo, že už je pryč minimálně 20 minut. A ano. Čas ukazoval 8:24. Ještě chvilku jsme seděli nebo spíš já. Po chvilce se rozlítly dveře a všichni si běželi sednout na svá místa.

"Moc se vám omlouvám..." začala se omlouvat.
"Ale v ředitelně jsme měli menší problémy s novými studenty, kteří s vámi budou chodit do třídy" dopověděla a všichni se začali bavit o tom, jací asi budou,.... Celou hodinu jsem proseděla s tím, že jsem sledovala lidi na ulici. Zadívala jsem se na jednoho chlapce. Nemohla jsem od něj odtrhnout pohled. Jeho světle hnědé zakroucené vlasy lítaly všude, na očích měl černé brýle. Někoho mi připomínal. Vzpomněla jsem si. Můj bratranec Ashton Irwin. Říkal, že by se k nám přestěhoval s jeho kamarády, nikomu to nevadilo. Měl by vlastní pokoj a koupelnu. Máme doma hodně nevyužitých pokojů, z toho důvodu, že vlastníme velkou vilu u moře. Byl o dva roky starší než já, jako malí jsme si hráli, byl přesně jako můj bratr, kterého jsem nikdy neměla.

Zazvonilo. Rychle jsem vstala, vzala si učení a chtěla odejít ze třídy, ale zastavil mě hlas. Hlas učitelky. Vrátila jsem se zpátky k ní.

"Ano?" zeptala jsem se.
"Víš, jak sem příjdou ti chlapci, Carrie?"
"Ano, vím, proč?"
"Budou tři a já vím, že jsi ráda sama, ale je tu problém..." odmlčela se.
"Jaký?"
"Máme tu jen tři volná místa...dvě místa před tebou a jedno vedle tebe"
"Takže budu muset s jedním z nich sedět?!"
"Ano, doufám, že ti to nebude vadit" pousmála se.
"Upřímně bude, ale budu to muset přežít" začaly jsme se připravovat k odchodu. Vyběhla jsem ke skříňkám, kde jsem si vzala věci na další hodinu. Rozběhla se zpátky do třídy, s tím, že nepotkám Willa, stalo se. Vešla jsem do třídy, na lavici hodila věci a opět sledovala venkovní okolí. Tentokrát z jiného úhlu, z důvodu, že třídy jsou přes chodbu naproti sobě.

Začínala hodina a do třídy vešel učitel. Za ním stáli tři kluci. První měl tmavě hnědé vlasy i oči. Druhý blond vlasy, modré oči a v puse piercing a Poslední měl rudě nabarvené vlasy, zelenohnědé oči, propíchnuté pravé obočí a nakonec pár těch tetování.