Styles Family

Jamii

Pohled Harryho

Malý byl opravdu moc krásný a nedal se zapřít že je můj už teď, ale nikdo nevěděl že to dítě je moje a ani se to nikdo v blízké době nikdo nedozví. Měl krásné modré oči, ale to miminka mívají říkala Emily, ale myslím si že je bude mít modré po ní už od narození měl plno vlásků které se mu jemně kroutily. Byl jednoduše krásný nejraději bych tam sním zůstal a jen se na něj díval byl tak malý cokoliv a kdokoliv mu mohl ublížit a on si jen tak s jemným úsměvem a ručičkami za hlavou spinkal říká se že když takto miminka spí jsou spokojené. A já se mu nedivím v tuto chvíli mu, ale vůbec nic nechybí je doma s maminkou a tatínkem, ale mě nevnímá neví kdo jsem Emily podle hlasu pozná viděl jsem to když ho budila na jídlo. ,, No nic tak já půjdu " usmál jsem se a vzal jsem si kabát ,, Někdy se zase zajdu podívat na malého jestli to nevadí ?" obouval jsem si boty a pohladil jsem malého po jeho baculatých tvářičkách ,, Jasně přijď kdy chceš stejně sním teď ven chodit nebudu " usmála se na mě Emily a vzala si ho na ruce v zavinovačce ,, No ni já jdu měj se " usmál jsem se a omámený jsem vyšel z bytu Emily zavřela a zamkla za sebou nedivím se jí je to podivný dům tady. Sešel jsem do deště, ale nevadilo mi to stál jsem tam a měl jsem na rtech úsměv neuvědomoval jsem ti, že mám syna. Nechtěl jsem to přiznat ani sám sobě, ale kdybych mohl hned se vrátím nahoru do bytu obejmu Emily a poprosím jí abych mohl být s nimi. Ale vím, že jsem omámen jen na chvíli přeci Sue je taky těhotná pokud to bude tak krásné miminko jako je Jamii už se těším ani jsem se jí nezeptal jestli má nebo nemá mé příjmení.

Koupil jsem Nuttelu a čokoládu o kterou mě žádala Sue v esemece abych jí dovezl ach ty její těhotenské chutě a nálady to jsou nejhorší nálady jaké žena může mít. Jel jsem domů a celou cestu jsem v hlavě neměl nic jiného než toho malého musím se tam zase brzy podívat, ale nechci otravovat Emily určitě chce být taky sama to ženské 3 nebo 4 nedělí po porodu je prý nejhorší, ale tak s tím se ona musí vypořádat sama zastavil jsem před domem a šel jsem nahoru do postele za Sue. ,, Ahoj lásko tady máš tu čokoládu a nuttelu " usmál jsem se na ní a políbil jsem jí ,, Moc si mi chyběla jaký jsi měla den ? Jak se cítíš ?" usmál jsem se a pohladil jsme jí po bříšku které ještě skoro nešlo vidět. 

Pohled Emily 

Harry odešel šlo to na něm vidět byl z malého vedle jak ta jedle a ani se mu nedivím malý je kouzelný je krásný. Usmála jsem se stála jsem s malým u okna a dívala jsem se ven jako bych měla na očích nějaké krásné růžové brýle všechno mi najednou přišlo krásné. Usmála jsem se na malého spícího v peřince opatrně jsem ho dala do postýlky a dívala jsem se na něj byla jsem šíleně unavená, ale jako by mě on nabíjel nějakou zvláštní energii. Lehla jsem si do postele a celou noc jsem přemýšlela nad tím jak to s malým budu zvládat musím se vrátit do práce dlouho na mateřské dovolené nemůžu zůstat a pokud chci zůstat na pozici ředitelky tak se musím vrátit opravdu brzy nikdo v tomhle oboru nebere ohled na to že se mi narodilo dítě. Už v porodnici jsem po telefonu řešila různé věci. 

Ráno 

Vstala jsem brzo jelikož malý si volal na papání nakrmila jsem ho a dala si ho na rameno aby si říhl držela jsem mu hlavičku aby se mu nic nestalo. Bylo to moje malé štěstí dávala jsem mu všechnu lásku kterou jsem mohla taky jsem jí komu jinému neměla dávat. Malého jsem dala do postýlky a sama jsem si sedla na pohovku nohy jsem si přitáhla k hrudi a po tvářích mi pomalu stékaly slzy plakala jsem protože jsem věděla, že v životě mám jen jeho, alespoň v tuto chvíli malý byl teď ten který mi dal úsměv do života a po několika letem koloběhu jsem konečně změnila svůj život. Až teď jsem si uvědomila jak sama se vlastně cítím ano taky jsou do toho hormony mám pár dní po porodu, ale opravdu nikoho nezajímá to, že se mi narodilo miminko nemá cenu to dávat někam na sociální sítě myslím si, že mé obchodní partnery to opravdu zajímat nebude ba naopak budou to brát jako dobrou šanci mě v obchodu potopit. Utřela jsem si slzy a dívala jsem se z okna usmála jsem se a dívala jsem se na ty všechny lidi jak pospíchají do práce a telefonují dnešní svět není o ničem jiném než o tom jak lidé všechno chtějí hned a taky to mají. Podívala jsem se na malého klidně spinkal v postýlce užívala jsem si ten pohled na něj jak bez starostí spinká a jen když má hlad tak se ozve.