Rozhodnutí

291 18 2
                                    

Pohled Emily 

Sue odjela a já jsem zůstala jen tak stát ve dveřích. Vždyť jsem s Harrym nic neměla tak proč říkala takové věci..Nechápu její chování asi je dost paranoidní, ale tak co asi je dobrá v posteli když sní Harry pořád je. Šla jsem zpět do obýváku a dívala jsem se z okna venku bylo škaredé počasí tak jako vždy a moje myšlenky pořád utíkaly k Harrymu. Nedokázala jsem pochopit proč na něj neustále musím myslet i když se ke mě chová hnusně a nechce se mnou a s malým být. Jediný důvod proč pořád musím být šťastná je malý protože přeci jen dítě dokáže pocity poznat mnohem lépe než normální člověk. 

Pohled Harryho

Neustále na ní musím myslet je mi jasné že Sue jela za ní doufám, že jí nic neudělala nesnesl bych to mám pořád pocit za ní jet a být sní a s malým, ale nemůžu Sue je svině a řekla by to všem, že Emily byla jen úlet a, že jsem to dítě nikdy nechtěl. I když to Emily ví moje rodina by to nesnesla mamka by si myslela, že mě špatně vychovala a já bych nesnesl ten pocit, že o mě celý svět píše jaký jsem hajzl a idiot. Malý je tak krásný a nejraději bych ho u sebe měl od rána do večera, ale proč sakra proč zrovna já musím být takový kretén a mít za přítelkyni děvku která  mi bude chtít zničit život. Nemohl jsem to vydržet tak jsem jel za Emily na byt bylo mi jasné, že nebude moc nadšená když mě uvidí, ale musel jsem se ujistit, že ani jí ani malému se nic nestalo. Nasedl jsem do auta a pomalu jsem opravdu nejel, když jsem zaparkoval před domem tak jsem šel k Emily bytu a jemně jsem zaklepal bylo mi jasné, že malý spinká a nechtěl jsem ho vzbudit přeci jen zoubky rostou a je mi jasné že by mě zabila kdybych malého vzbudil. ,, Ahoj " řekl jsem jemně a podíval jsem se jí do očí ,, Omlouvám se za ní je mi jasné, že tu byla a vyhrožovala ti..Neudělala ti nic ?" jemně jsem jí pohladil po ramenu a koukl jsem se dál do bytu a očima jsem hledal malého spinkal v postýlce ,, Jsem v pořádku...Chceš jít dál ?" podívala se na mě a šlo vidět, že to neříká moc ráda, ale byl jsem rád, že to navrhla protože jsem chtěl vidět malého, ale musím si přiznat, že i sní jsem chtěl strávit pár pěkných chvil. Šel jsem dovnitř a hned k malému pohladil jsem ho po tváři jemně abych ho nevzbudil ,, Je tak krásný " usmál jsem se a otočil jsem se na ní ,, Dáš si něco ?" zeptala se mě bez emocí a šlo na ní vidět, že není moc ráda že tu jsem. ,, Promiň pokud ti tu vadím, ale opravdu jsem chtěl vidět malého i tebe " usmál jsem se na ní a šel jsem pomalu k ní ,, Bál jsem se o tebe a o malého, že vám něco udělala nedokázal jsem snést ten pocit nejistoty a musel jsem se na vás jet podívat " hladil jsem jí po rukou a jemně jsem se na ní usmíval byla krásná i když měla kruhy pod očima vlasy v divém tvaru a volné tepláky a mikinu. Usmál jsem se a jemně jsem jí políbil a pevně jí objal ,, Jsem tak moc rád, že jsi v pořádku a že teď a tady můžu být na chvíli s vámi " hladil jsem jí  po zádech její ruce mě taky objaly a cítil jsem jak se chvěje plakala. ,, Copak se děje udělal jsem něco špatně ?" jemně jsem se od ní odtáhl a podíval jsem se jí do očí. 



***

Ahoj...Omlouvám se, že dlouho nebyl díl, ale nemám moc náladu a čas. Chtěla bych vás poprosit aby jste více komentovali...Chci vidět nějaký ohlas jestli to má ještě cenu psát..Díky :) 

Styles FamilyKde žijí příběhy. Začni objevovat