Po chvíli jsme se zvedli a šli ke mně domů. Všiml jsem si, jak mě Hinata změnil. Nikdy jsem si moc nemyslel, že dokážu být na někoho milý a teď jsem dokázal i milovat...
"Jak dlouho... jak dlouho jsi o mě měl zájem?" vyhrkl najednou nesměle.
"No..."
"Upřímně!"
"Když jsem tě viděl poprvé na našem prvním zápase... řekl jsem si 'Ten kluk je divnej.' Pak se mi poštěstilo se dostat na stejnou školu, jako ty. Do stejné třídy a do stejného klubu. Začínal jsem si uvědomovat, že se mi líbíš a že tě mám vlastně i rád... pak už jsem z tebe nemohl spustit oči..." ulevilo se mi, že jsem to mohl konečně říct. Přece jenom tajit něco takového není lehké.
Příjemně mě zahřálo, když jsem to slyšel přímo od Kageyami. Už jsem chtěl konečně zapomenout na všechno kolem a jenom být s ním... "Hm... tak trochu jsem to tušil. Vždycky, když jsem se na tebe podíval, tak ti zrudly uši." zasmál jsem se a chytl ho za ruku.
"Nejsi nemocný?" zavtipkoval a vděčně mi ruku zmáčkl.
Vytáhl jsem klíče a začal odemykat. Zámek se ale ani nehnul. Skusil jsem dveře otevřít.
"Asi jsem je zapomněl zamknout." vysvětlil jsem, když jsem viděl Hinatův vystrašený pohled.
Trochu se zklidnil a vešel dovnitř za mnou. Zamkl jsem a shodil na zem tašku s věcmi. Hinata moje slova 'Chovej se jako doma.' vzal vážně a šel si zapnout televizi.
Zapl jsem si telku a hledal něco na koukání. Sice jsem vůbec neměl chuť na vyvalování se na gauči, ale pochybuji, že by měl teď Kageyama chuť na hraní. Očividně ho ta událost zasáhla i když pochybuji, že víc než mě.
Sedl jsem si vedle Hinaty a sledoval jeho prázdný výraz. Rozhodně tu televizi nevnímal a myslel na něco jiného. Bylo mi ho líto. Tsukkishima mu dělal něco, co nechtěl... nebo chtěl?
"Víš... líbilo se ti to?" zeptal jsem se. Hinata sebou trhl a podíval se na mě.
Bylo mi jasné, že musím odpovědět co nejrychleji a nejlépe záporně, abych Kageyamu moc neranil, ale říct, že se mi to nelíbilo... To vlastně tak úplně nebyla pravda. Zčervenal jsem a stočil pohled do strany. Nevěděl jsem, co mám říct. Kageyama si mě otočil za bradu k sobě. Neměl jsem sílu se mu podívat do očí.
"Vždyť je to jedno." zasmál se najednou bezstarostně a ulovil si jeden polibek.
Hinata se na mě podíval a odtáhl se.
"A co kdy by... se mi to líbilo?" řekl a mírně zrudl.
"Tak ti ukážu, že já jsem lepší." řekl jsem a políbil ho. Rukou jsem mu zajel pod tričko a soustředil se na jeho bradavky. Druhou rukou jsem si ho posunul pod sebe a zapřel se o gauč. Oddálil jsem naše rty tak, aby mezi nimi byla tenká slina. Začala padat dolů. Zachytil jsem ji jazykem a pak Hinatu znova políbil.
Chytl jsem ho za pás a přitáhl na sebe blíž. Naše těla se dotýkala a já cítil, že už je tvrdý. Zrudl jsem při pomyšlení, že ho dokáži tak lehce vzrušit. Vzal jsem do rukou lem jeho trička a přetáhl mu ho přes hlavu. Vjel mi rukou do vlasů a přitáhl si mě blíž. Prsty jsem kroužil kolem jeho bradavek a pak za ně lehce zatahal. Kageyama mi zavzdychal do pusy a zatáhl za moje vlasy.
Otřel jsem se Hinatovi o rozkrok a oba jsme slabě zasténali. Hinatovi se postavil. Musel jsem se usmát. Sundal jsem mu tričko a o kousek stáhl kalhoty. Posunul jsem se níž a olízl tenkou látku jeho boxerek. "Ka-kageyamo... t-tady ne..." podařilo se Hinatovi říct mezi steny.
"Proč? Nechceš to?" zašeptal mi tím sexy hlasem do ouška. "Chci, ale tady se to bude blbě uklízet..." špitl jsem a zčervenal.
Bylo divné se o něčem takovém bavit, když se to ještě nestalo. Kageyama zakroutil hlavou a skousl můj ušní lalůček a rukou mi zajel do boxerek. Najednou mi to bylo všechno jedno. Kageyama je se mnou... Hlasitě jsem zasténal. S námahou jsem zvedl ruce a začal mu rozepínat kalhoty.
