ČÁST 2

135 7 2
                                    

Šla jsem si dát věci do třídy a pomalu jsem se už pelhala ke kabinetu, vůbec jsem tam za ním nechtěla... bude mít zas kecy a tak. Zaťukala jsem a z kabinetu se ozvalo, „No, konečně jen pojď dál Nicol" „Co mi chcete dát za trest?" „Ještě nevím, něco ti vymyslím tak povídej, jak si se měla o prázdninách bez tělocviku? A zasmál se, já se ale ušklíbla a dodala jsem „no bezvadně a co vy jak jste se měl, bez toho aniž, by vás někdo štval?" „Popravdě Nicol, chyběla jsi mi, "A začal se tlemit... Já jen dodala „No jasně, komu bych taky nechyběla" zasmál se znovu, měl kouzelný úsměv... „A co jsi celé prázdniny dělala?" „Noo byla doma, u babči, na diskotékách taky jsme sjížděla vodu a tak, co vy?" „Já dělal všechno možný, už jsem pro tebe vymyslel trest..." „jaký?" Pustila by tě mamina na vodácký kurz, ber to tak uliješ se ze školy" „No možná jo, to mám brát jako trest?" „Ano, Nicol" „A nebudu vás tam zas srát, to víte, já takový spratek..." „Nicol, tak jsem to nikdy nemyslel tenkrát jsem se naštval a tak to ze mě, vypadlo" .."Hm..." byla jsem trochu naštvaná a tak jsem se zvedla že už půjdu, v tom mě chytl učitel za ruku, úplně jsem ztuhla... „Nicol, promiň..." „Neomlouvejte se...stejně máte pravdu jsem spratek.." „Né Nicol, to teda nejsi, podívej se mi do očí!" „Proč?" „Prostě se podívej, prosím Nicol!" Podívala jsem se, měl nádherný oči! „Jsi krásná dívka, takový ďáblíček..." Pohladil mě po tváři, a sjel na rty, hrál si s nimi rukou, po chvíli koukání z očí do očí se ke mně pomalu přibližoval rtama, vypadalo to jako by mě chtěl políbit, bylo to jako bych zmrzla...v tom někdo zaklepal na dveře kabinetu, učitel se ode mě oddálil a řekl jen „Dále!" Vešla tam učitelka, pozdravila jsem ji „Dobrý den!" učitel jen na mě „ Na ten vodácký kurz se Greenová teda ještě domluvte doma a zítra mi přineste tenhle papírek podepsaný od rodičů"... Strčil mi papírek do ruky tak že se mě nenápadně mezi tím co se tam učitelka štrachala ve stole dotkl a sjel po mé ruce, rychle si pohrál s mými prsty a pak mi ještě připomněl „Takže tady na tom jak jsem ti to teď ukázal ať máš zítra podpis" „Nebojte se ! Nejsem tak hloupá jak si myslíte, Naschle ! a odešla jsem....

Nenávist co vede k lásceKde žijí příběhy. Začni objevovat