Část 3.

89 4 4
                                    

Doma jsem nad tím vším ještě dlouho přemýšlela... Bylo dost blbý že jsem se s tím nemohla nikomu svěřit... popravdě jsem nevěděla co mám dělat. Vždyť je to můj učitel! Bože! To je hrůza... Když jsem doma prohodila řeč s rodiči o tom kurzu ihned souhlasili... No joo alespoň se mě zbaví je to pro ně plus.

 Než jsem šla spát, ještě chvíli jsem nad tím přemýšlela a docílila k tomu že zapomenu na to co se stalo.... Druhý den jsem se probudila...při pohledu na budík jsem ihned vyskočila z postele a začala panikařit bylo 8:00...hodina už začala...problém byl že školu mám od domova 1,5 kiláku. Rychle jsem utíkala... 

Během toho jsem mrkla na mobil. Plno zmeškaných hovorů a SMS od Lili...Do školy jsem došla těsně na zvonění na přestávku...

 Po té jsem si uvědomila že máme tělocvik...a jéjé to zas bude...nevím jak se mám chovat, kéž by mi někdo poradil... Rychle jsem se převlékla a letěla do tělocvičky...

Byla jsem tam první a jediná...oddychla jsem si že tam učitel není v tom jsem uslyšela smích a rychle se otočila...seděl tam on...a zapisoval do třídnice... já jsem jen řekl že musím na wc a rychle odešla během cesty na wc jsem mu rychle položila papírek s podpisem kousek od ruky...Nějak to nepozřel a tak jsem měla alespoň možnost se urychleně vytratit a počkat než přijdou ostatní... 

Nenávist co vede k lásceKde žijí příběhy. Začni objevovat