You're only bitch, nothing more /BTS CZ/ ✔

5)díl

"Co ti vůbec ChangJo všechno řekl?" zeptal se mě RapMon zvědavě. "Říkal, že kdybych chtěl, tak bych mohl jít s ním, že by ti dal docela hodně peněz a že bych mohl mít lepší budoucnost." řekl jsem mu. "Noo...a chceš to tak nebo ne?" zeptal se mě zvědavě. "Já nevím. Vždyť ho ani pořádně neznám." řekl jsem mu. "Kookie, tentokrát je to jen na tobě. Přál bych ti lepší budoucnost a budu tě podporovat ve všem." řekl a políbil mě na krk. Chvíli jsem se zamyslel. "Počkej chvíli." řekl jsem a stoupl si. Šel jsem so podívat do klubu, jestli ho náhodou nikde neuvidím, ale nic. "Hej, Jiminie, neviděl jsi náhodou ChanJo-a?" zeptal jsem se Jimina. "Jo, je támhle. Proč?" ukázal na něj. "Musím si s ním něco vyřídit." řekl jsem a šel za ChangJoem. "Um, ChangJo, mohl bych s tebou prosím mluvit...v soukromí." řekl jsem a podíval se na jeho kamarády. "Jo, jasně." usmál se a šli jsme si stoupnout dál od nich. "Děje se něco?" zeptal se starostlivě. "No...víš, jak si mi dával tu nabídku?" zeptal jsem se ho. "Jo." řekl. "Tak...promiň, ale...zůstanu tady." řekl jsem ne moc nadšeně. "Eh, aha. No...chtěl jsem tě jen ochránit." řekl a já nechápal. "Co?" zeptal jsem se nechápavě. "Brzy pochopíš, že tvá volba nebyla správná. Je mi to líto...a tebe." řekl a dlouze mě políbil. Já vůbec nic nechápal. Odešel a já tam zůstal koukat do blba. "He-ej, Kookie, to tě píchalo sto chlapů, že si tak mimo?" zamával mi Jimin před obličejem. "Um, co? Promiň." řekl jsem mu. "To je v pohodě." řekl a šel dál. Já se vrátil za RapMonem. "Tak...co se stalo?" zeptal se a posadil si mě na klín. "Nic, jen jsem byl ChngJovi říct, že tu zůstávám." pokrčil jsem rameny. Všichni se trochu zděsili. Nechápal jsem vůbec proč. RapMonster se tajemně usmál a pohladil mě po tváři. 

***

"Tobě to pořád nedochází?" zeptal se mě docela hlasitě Suga. "Ale co?" zeptal jsem se ho nechápavě. "Lidi, co tu pracují si vyhledávají děvky jako jsi ty. Někdo si tě vezme na starost. Druhý nabídne tvému majiteli dost hodně peněz, abys byl na chvíli jeho. Pak ti něco nabídne, abys mohl zlepšit svou budoucnost. Jenže když si odmítl, tak druhá šance nebude." řekl Jimin. "A to je tak hrozný?" zeptal jsem se nechápavě. "Tobě to pořád nedochází co?" řekl Jimin. "Nevím o čem to mluvíte." řekl jsem. "Kooku, když se vyspíš s někým jiným, než je RapMon, zabije tě." řekl Suga a přimáčkl mě víc ke zdi. "C-co?" zeptal jsem se nevěřícně. "To je jelito." uchechtl se Suga. "Když půjdeš s někým dobrovolně bez povolení a jen jednou ho políbíš, je po tobě." řekl mi Jimin. "Tak se budu snažit dávat si pozor." pokrčil jsem rameny. "Debile." řekl tiše Suga. "Jedna strana je tu na to, aby děvky jako jsi ty zabíjeli a druhá na to, aby děvkám dali nový život, byt, práci, jídlo a peníze. Ty sis vybral tu špatnou. A věř mi, že se tě všichni budou pokoušet dostat do postele." řekl mi Jimin. "A co je na tom tak blbý se bránit?" zeptal jsem se pořád nechápavě. "JungKooku, ty jsi prostě ještě dítě, viď?...Neubráníš se jim. Někdo ti dá něco do pití a je po tobě. Nemyslím doslova. Jen tě odtáhnout, tam tě ojedou, RapMon si tě zkontroluje a pak si mrtvej." řekl mi Jimin. "Kluci..." kývl za sebe hlavou RapMonster. Já už se začínal pomalu bát. "Co všechno ti navykládali?" zeptal se mě RapMonster. "N-nic důležitýho." řekl jsem a falešně se usmál. "Hmm, lhaní ti nejde." řekl a chytil mě za zápěstí. Táhl mě do svého pokoje a já se nechal. Otevřel dveře a oba jsme vpadli dovnitř. Hodil mě na postel a hned si začal sundávat kalhoty a mě taky. Okamžitě se mi přisál na rty a pak do mě naráz vnikl. Vykřikl jsem bolestí. RapMon ani chvíli nečekal a hned začal rychle a bolestivě přirážet. Po tváří mi tekly slzy a docela dost jsem křičel z toho, jak to bolelo. Opravdu nic moc příjemného. RapMon se po chvíli udělal a já hned po něm. Lehl si vedle mě a oba jsme zrychleně dýchali. "Proč si to udělal?" zeptal jsem se ho a pořád mi tekly slzy. "Ty vážně nevíš? Já myslel, že ti Jimin a Suga řekli i to." uchechtl se a začal se oblékat. "Za co?" zeptal jsem se nechápavě. "Za to, jak jsi neposlušný." řekl. Políbil mě a pak odešel. Já chvíli ležel na posteli a slzičky mi tekly pořád. Pak jsem si vzpomněl na TaeHyunga a vznikly z toho Niagarský vodopády. Schoval jsem si obličej do polštáře a dokola jsem mlel TaeHyungovo jméno. Pak mi to všechno začalo docházet. Rychle jsem se vyškrábal na nohy, oblékl jsem se a chtěl běžet ke dveřím, ale ten zmrd zamkl. Pak jsem se díval jestli tu není třeba nějaká šachta, ale hovno. Okno tu bylo, ale...nedalo se otevřít. Musel jsem sklo rozbít a vyskočil jsem. Chvíli jsem tam zůstal stát, ale po chvíli k oknu přiběhl RapMonster a já se rozběhl směrem od něj. Sbíhal jsem schody, ale několikrát jsem škobrtl. RapMon už mě musel jistě nahánět všude kolem. Rychle jsem seběhl ostatní schody a co nejrychleji běžel uličkou pryč. Přeběhl jsem několik přechodů a zamířil i do jiných uliček, ale ta poslední ulička byla slepá. Bušil jsem do zdi, ale nic. "Ale ale ale...náš malý Kookie." zasmál se RapMonster. Já se otočil a opravdu tam stál. "Copak? Slepá ulička?" naklonil hlavu na stranu. Obešel jsem ho a chtěl jsem běžet pryč, ale vytáhl zbraň a někdo sem ještě přišel. "Tak...a teď jestli nechceš umřít, pojď hezky ke mě." řekl RapMonster a mířil na mě zbraní. Kolem jsem byl obklíčenej bodyguardy. "Ale notak, zlatíčko. Myslím, že chceš žít dál." řekl. "Žít co? Tomuhle se život říkat nedá." řekl jsem. RapMonster se naštval a vystřelil. Bolestí jsem zakřičel a spadl jsem na zem. Ten hajzl mě totiž střelil do nohy a já nemohl pořádně chodit. Z očí mi tekly slzy a ruku jsem měl na ráně.