Extraordinarily ordinary life

3.

Bavili jsme se, jak kamaradi, kteří se dlouho neviděli, ale znají se už dlouho. Byl to fajn pocit. Vůbec jsme se nedívali na film, ale to nám bylo oběma jedno. Vzájemně jsme se k sobě přibližovali a když už byl fakt dost blízko, vlepila jsem mu rychlou pusu někam mezi rty a tvář. Božsky se usmál a pohladil mi tvář. Následovalo (pro mě snad nekonečné) ticho.
V tu chvíli mě nenapadlo vůbec nic normálního na co bych se mohla zeptat nebo tak.. Naštěstí začal on. Zase jsme se dali do rozhovoru. Oddychla jsem si, že už není to debilní ticho.
Ani už nevím, jak jsme se k tomu dostali, ale začala jsem ho provádět po domě. Můj pokoj byla poslední místnost, která byla v pořadí ukázek. Taky jsem to tak udělala. Můj pokoj jsem mu ukázala asi ze všeho nejpečlivěji. Sedli jsme si na moji modře povlečenou postel a jen tak rozjímali o různých věcech.
Ten večer jsem se náramě bavila. Byli jsme jak nejlepší přatelé. Čas plynul, teda alespoň podle mě přímo utíkal. Chvilku před 21 hodinou se začal ozývat hlad. Společně jsme vybrali pizzu a nechali ji k nám dovést. Myslím, že by mi dnešek záviděla každá holka. Byla jsem nadmíru spokojena. Pusa na tvář zahájila nase rozloučení. Zabouchla jsem dveře a pomalu se sesunula po dveřích na zem. Zavřela jsem oči a vzpomínala na něj. Oči jsem zase rychle otevřela při vzpomínce na zítřejší školu..Jistě si dokažete předtavit, že jsem dnes nemyslela na nic jiného než na něj, a neumím nic na zítřek..Vběhla jsem do svého pokoje a hledala učebnici biologie.
Usedla jsem na postel a začala listovat. Přečetla jsem půl stránky a oči se mi už samy přivíraly..
Leželi jsme spolu na dece, na louce. Okolo nás pár košíků s jídlem. Povídali jsme si a líbali se. Po chvilce začala bouřka. Celý mokří jsme doutíkali k nám a...