4

11 3 0
                                    

Dalšího dne šlo všechno podle plánu. Henry přišel, no přišel... Objevil se u mé postele, zrovna když jsem snídala, takže jsem se polila čajem. Poté co jsem se převlékla z polité noční košilky, jsme začali diskutovat o Zemi. Povídali jsme si i o tom co by měl vědět jako student a trochu i o mě a Henrym, co má rád, co dělá ve volném čase...

Ve dvě hodiny přišli rodiče. Seznámila jsem s nimi Henryho, který se následně na to omluvil a odešel. Rodiče odešli asi za půl hodiny. Počkala jsem asi hodinu a pak volala rodičům, skočili mi na to a Henrymu nabídli maličký, ale útulný pokoj.

Nevím jak dlouho jsem byla v nemocnici, ale teď mířím domů. Za doprovodu svého kamaráda a bývalého spolužáka Henryho, který je u nás "na dobu neurčitou".

Když jsme dorazili, naši kolem mě začali poskakovat a obsluhovat mě.
Né že by se mi to nelíbilo, ale moc dobře vím že mají dost svých starostí.
Když mě dovedli...donesli do pokoje, oznámila jsem ,,nejsem nemohoucí a vy máte určitě jiný starosti a jste určitě unavený z práce, takže se budu obsluhovat sama."

Rodiče nás s Henrym nechali v pokoji. Okamžitě jak se za nimi uzavřely dveře, začal se mě Henry vyptávat na věci které jsme cestou potkaly. Tudíž jsme zbytek večera strávili povídáním si o tom co je to auto, autobus, náklaďák atd.

Nezapomenutelné setkáníKde žijí příběhy. Začni objevovat