Část 1. Sestřenice

87 4 0
                                    

"Hele mami! Někdo nám napsal dopis!" zvolala radostně Lenka, Ellyna sestra. "Ukaž, od koho je?" zeptala se Lenky Ella. "Nevím, neumím číst." "A jo vlastně... dej mi ho." Lenka nenuceně Elle dopis podala. Obálku rychle, ale úhledně protrhly. Obálka byla nažloutlá, stará a tak byla i cítit. V dopisu bylo napsáno: Drahá rodino Primova, srdečně vás zveme na svatbu, která se bude konat 16. 7. 2015 v restauraci U dvou Kohoutků v Pardubicích. Obřad začne 10:00      

                                                                                                          -Nela Primová a Erik Ross

"Páni! Nela se bude vdávat!" zakřičela nadšeně Ella. "Pojedeme na svatbu! Joo! A já budu hlavní družička! A... počkat, kdo je Nela?" Lenka nebyla ještě narozená, když jezdili k babičce a svou sestřenici si nepamatovala. "Nela se o mě starala a jezdila se mnou ke koním. V té době jí bylo 15 let. Skoro v mém věku. Pamatuji si jak jsme jim zpívaly "Když se zamiluje kůň" tak dlouho, dokud se k sobě nepřiblížili a..." zasmála se"...no v uvozovkách se do sebe nezamilovali." Lenka se hlasitě zasmála a posléze příběh okomentovala: "Takže vy jste ty koně otravovaly tak dlouho dokud se do sebe vážně nezamilovali?" Smála se nahlas. "A máš ještě nějaké takové historky?" ptala se se slzami štěstí v očích a hlasitém smíchu, takže jí vlastně Ella ani nerozuměla. V tom okamžiku uslyšely tátovo cinkání klíčů. Obě dvě upřely pohled k otevírajícím se dveřím.  V okamžiku co táta vkročil do bytu, Lenka energicky vyskočila a vzala dopis i s obálkou ukázat tátovi. "Ahoj Zlatíčko." pozdravil Lenku táta. "Co to máš v ruce?" zeptal se. "To je dopis pro tebe, mámu, mě a Ellu. Nela nás zve na svatbu s nějakým Erikem Rosou." "Cože? Nela se vdává?" překvapeně se nás zeptal. "Ano, a svatba se bude konat v restauraci U dvou Kohoutků. V Pardubicích! Musíme si začít balit. Svatba je pozítří a..." "Ello!" přerušil ji otec. "Co se děje?" "Na tu svatbu nemůžeme jet. Domluvil jsem si jednu důležitou pochůzku." "Jak to myslíš? Je to svatba naší sestřenice!" "Ještě si o tom s vaší mámou promluvíme." "Ale to přece..." "Ne!" "Ale..." "Dost Ello! Konec řečí." s těmi slovy pan Prim odešel. Sestry si vyměnily zklamaný pohled.

_____________________________________________________________________________________ U večeře rodina rozebírala svatbu Nely s Erikem a nakonec táta usoudil, že by se mohli jako rodiče a syn usmířit a bylo by dobré je po tolika letech zase vidět. Nakonec jak jsme zjistili, ta "důležitá pochůzka" nebyla až tak důležitá. Lenka zajásala, když uslyšela, že pojedou na svatbu. "Jdeme se balit!" zasmála se Ella.

14.6. 2015

Už se tak těším, až zase uvidím Nelu. Po tolika letech musí vypadat... opravdu jinak... 



 

Zahrada dušíKde žijí příběhy. Začni objevovat